Pěstitelé chmelu se obávají sucha, ale i vlhka. EU omezila používání mědi proti houbovým chorobám

19. květen 2018

V Česku letos přibylo více než 80 hektarů chmelnic. Nejvíc na Žatecku, na druhém místě je Haná, konkrétně tršická oblast. Vyplývá to z čerstvých dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Zemědělci ale mají obavy. Přestože je chmelnic víc, výnosy by mohly být nižší. Bojí se sucha a teď taky paradoxně deště. Evropská komise totiž omezila používání mědi proti houbovým chorobám.

„Vždycky jsou dva dráty a na každý ten drát se navíjí tři rostlinky. Zbytek se buď otrhá, nebo se nechá tak,“ vysvětluje brigádník, student zemědělské školy Martin Vacek, který právě navádí na dráty mladé rostlinky chmele. Stačí mu deset sekund a jde o kus dál.

V tršické chmelařské oblasti mají letos radost. Rozšířili chmelnice o 29 hektarů. „Děláme jenom žatecký poloraný červeňák, jemný, aromatický, který je v podstatě nejžádanější a nejlepší v porovnání s ostatními odrůdami,“ říká předseda místního družstva Vladimír Lichnovský a ukazuje mi nekonečné řady chmelnic.

Co mu ale dělá starosti, je nařízení Evropské komise, které od letoška omezuje používání měďnatých sloučenin ve formě fungicidů proti houbovým chorobám. „Mohlo by to mít obrovský vliv, protože pokud bude vlhčí počasí, pak to neudržíte a ta perenospora vám to sežere, zničí za pár dnů celé roční úsilí,“ komentuje Lichnovský.

Náhrada zatím neexistuje

Mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚS) Ivana Kršková dává Vladimíru Lichnovskému za pravdu. Za fungicidy s mědí podle ní zatím není náhrada. „S ohledem na omezování používání mědi v ochraně chmelnic proti peronospoře v celé Evropské unii hledají postupně čeští chmelaři i ve spolupráci s ÚKZÚS náhradu, zejména povolením některých vhodných fungicidů se systemickým účinkem,“ uvedla.

Kromě vlhka ale děsí zemědělce i druhý extrém, tedy sucho. Podle Chmelařského institutu má vliv na úbytek alfa hořkých látek. Což z vlastní zkušenosti z loňské sklizně potvrzuje i Vladimír Lichnovský: „Když vám ta rostlina živoří, tak – když to řeknu lidově – nepřemýšlí o tom, že by měla vytvářet ještě nějaké alfa hořké kyseliny. Ta chce zachránit jenom sama sebe. U nás byla ztráta nějakých 18 milionů korun.“

Letos plocha chmelnic v Česku prolomila hranici pěti tisíc hektarů. Vyplývá to ze statistik kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Podle Svazu pěstitelů chmele loni nejvíc vyváželi do Německa a do Číny.

autor: bam
Spustit audio