Pendereckého Pašije - záznam epochální premiéry
30. března 1966 zazněly v katedrále v Münsteru poprvé Pendereckého Lukášovy Pašije. Západoněmecký rozhlas epochální hudební událost zaznamenal a před několika dny uvolnil k vysílání. Unikátní záznam vysílá stanice D-dur na Velký pátek ve 22:30.
Od nejstarších křesťanských dob patří k Velkému pátku pašijový příběh, tedy příběh ukřižování Ježíše Krista, také v hudebním zpracování. Svůj vrchol měla tato tradice v baroku, ale ve 20. století našla hned několik pozoruhodných pokračovatelů. Letos budeme mít na Velký pátek vzácnou příležitost slyšet záznam světové premiéry Pašijí podle sv. Lukáše Krzystofa Pendereckého z 30. března roku 1966.
V souvislosti s nedávným úmrtím tohoto skladatele dal jedinečný záznam k dispozici německý rozhlas do mezinárodní sítě EBU. Jde o slavné a přelomové dílo hudby 20. století, které bylo mezitím několikrát natočeno. My se ale vrátíme o 54 let zpět, kdy kompozice zazněla poprvé v katedrále Sv. Pavla v německém Münsteru – a připomíná skutečnost, že dnes proslulé dílo vzniklo na objednávku Západoněmeckého rozhlasu WDR, který sídlí v Kolíně nad Rýnem. Skladba byla mimořádným počinem i pro vztahy poválečného Německa a Polska, vztahy rozbitého a poraženého Německa a krutě zničeného Polska začínaly od nuly, a měla obrovský emotivní ohlas. Dvaatřicetiletý Penderecki angažoval polské sólisty a dirigenta, zpívá se ovšem latinsky a rozhlasový orchestr WDR si musel osvojit nejodvážnější avantgardní postupy. Mimochodem, když se pak konala polská premiéra, sál byl prý tak zaplněn, že publikum vylomilo dveře, vzpomínal Penderecki, a mnoho lidí poslouchalo dílo venku. Tak silná byla duchovní výpověď v oficiálně ateistickém komunistickém Polsku – a zcela nevídaná věc, aby soudobé dílo vzbudilo takový zájem.
Dílo samo by pak vydalo na dlouhá pojednání, doporučujeme ho poslouchat alespoň se stručně komentovaným seznamem hudebních čísel, který je snadno k nalezení na anglické či německé wikipedii. Je skladba, která zachovává lapidární stručnost textu evangelia a přímou sdělnost gregoriánského chorálu. A spolu s mnoha avantgardními postupy navozují mnohokrát ztvárněné biblické výjevy jeden po druhém. Zajímavé je, že vůbec prvním Pendereckého duchovním dílem bylo a capellové Stabat Marer, které pak učinil součástí Lukášových pašijí, mezi Ukžižování a Ježíšovu Smrt. Dílo zažíná drásavým zvoláním „Crux“ – Kříž ale končí projasněným durovým akordem. Mistrně kombinuje aleatoriku, neturalistické zvuky, zvuky, ale i pasáže atonální s tonálními, sofistikovaně polyrytmické a čistě chorálové, včetně práce s kryptogramem B – A – C – H. Evangelista je tady partem pro recitátora, další party jsou pro soprán, baryton a bas. A klíčovou roli má samozřejmě sbor a orchestr. Je to neuvěřitelné dílo, na které Penderecki celý život navazoval – a nejen on. Nahrávka je bez potlesků, ale snad bude slyšet, že tehdy v katedrále nikdo nemohl uniknout síle této hudby.
Vysílá stanice D-dur na Velký pátek 10. dubna ve 22:30