Pavla Horáková: Oaklandská antologie

6. prosinec 2022

Jestliže se z centra Iowa City, které je velkoměstem jen podle názvu, vydáte pěšky směrem k severu, narazíte na kostel Panny Marie, v němž svého času denně rozjímala Flannery O’Connorová. Cestou kolem domu s nápisem „Holub Apartments“ minete kolej, kde slavná jižanská spisovatelka bydlela, když tu v letech 1945 – 48 studovala a působila na tehdy mladé katedře tvůrčího psaní Iowské univerzity.

Necháte za sebou krajanský kostel svatého Václava postavený ze stejných červených cihel, jakými je dosud vydlážděna řada zdejších ulic. Kolem domu Kurta Vonneguta, který v Iowě dva roky vyučoval budoucí spisovatele, se vydáte směrem k Přeučilově hudební škole a železářství Lenoch&Cílek a už jste na Oaklandském hřbitově.

Čtěte také

Tam, na samém okraji Iowa City, odpočívá kromě jiných i Paul Engle, dlouholetý vedoucí zdejší spisovatelské katedry a spoluzakladatel Mezinárodního spisovatelského programu, podzimního sympozia, na něž se už pětapadesát let každoročně sjíždějí prozaici a básníci z celého světa.

Oaklandský hřbitov v Iowa City se vůbec nepodobá hřbitovům u nás. Je to neoplocená louka, z několika stran lemovaná stromořadím cypřišů, a jednoduché náhrobky z bílého, černého nebo červeného kamene jsou jen tak zasazené v trávě. Co však návštěvníkům z Česka domov rozhodně připomene, jsou jména na nich. Mezi anglickými, německými a dalšími příjmeními se tu nápadně vyjímají ta česká. Některá ještě s diakritikou, česky psanými údaji a českými křestními jmény, jiná už anglicizovaná a u žen nepřechýlená.

Čtěte také

Leží tu někdejší majitelé nedalekého železářství, pánové Lenoch a Cílek, odpočívají tu krajané Skubal, Neuzil, Nesvacil, Pudil, Doležal, Voparil a Prybil. Také Beranek, Koza, Liska, Stika, Krepelka a Husa. Je tu Kral i Lacina, Sedlacek, Dvorsky a Lanik. Vesely a Nerad, Sedivec a Cerny, Pluhar, Solnar, Lepič, Tesar, Kolarik a Cihlar. Najde se tu Pařízek, Hudachek, Spěváček, Zvacek, Kubichek, Valashek, Bulechek, Koudelka, Konvalinka a Plevka, a konečně i pan Knedlick.

Když mezi nimi procházím, vybavuje se mi Spoonriverská antologie amerického autora Edgara Lee Masterse z roku 1914, sbírka básnických epitafů na hřbitově fiktivního městečka Spoon River, podobného městům Petersburg a Lewistown v sousedním státě Illinois, kde Masters dospíval. Vyprávějí příběhy spoonriverských nebožtíků, které se různě prolínají a vykreslují obraz života a smrti na americkém Středozápadě.

Čtěte také

O čem by si povídali členové rodiny Feldevertovy, jejichž náhrobek se sochou černého anděla je hlavní atrakcí hřbitova? Bronzová plastika od sochaře Maria Korbela narozeného v Osíku u Svitav postupně zčernala a stala se předmětem místních legend. Teresa Feldevert, která ji objednala, přežila syna i manžela. Zemřela v roce 1924, ale na náhrobku její datum úmrtí už vytesáno není.

Co by o svém životě a smrti vyprávěla Emma J. Harvat, deváté z deseti dětí českých přistěhovalců Charvátových, která se z prodavačky vypracovala na vedoucí obchodu s oděvy, majitelku realit, a nakonec první ženu-starostku amerického města s více než deseti tisíci obyvateli? Zemřela v roce 1949 a před patnácti lety byla uvedena do Síně slávy iowských žen. Co říct by jistě měl i Jan Bárta Letovský, rodák z moravských Letovic, redaktor a spoluvydavatel prvního českého listu v Americe Slovan Amerikánský.

Představuju si, že zatímco se mezi prostými náhrobky procházejí stádečka jelenců viržinských jako převtělenci zemřelých, čeští přistěhovalci pod zemí diskutují o tom, že jejich město postupně pozbylo český charakter a dnes už patří hlavně studentům a učitelům a také spisovatelům a básníkům z celých Spojených států i širého světa.

autor: Pavla Horáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?