Pavel Rychetský: Demokratický právní stát je v hluboké krizi. Nejen u nás

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa končí ve funkci, v září mu po 15 letech vyprší mandát. Výběr předsedy je v kompetenci prezidenta Miloše Zemana. Blíží se ale také obměna Ústavního soudu, jehož předseda Pavel Rychetský se chystá na schůzku se Zemanem. O čem budou jednat?

„Platná právní úprava výslovně přikazuje prezidentu republiky, aby předsedu a místopředsedu jmenoval z řad soudců Nejvyššího správního soudu,“ říká Pavel Rychetský v rozhovoru s moderátorem Janem Moláčekem.

Kandidát, který by nebyl soudcem Nejvyššího správního soudu, by se jím napřed musel stát, aby se později mohl stát předsedou. „Důležité je, jaký bude výběr,“ dodává s tím, že funkce předsedy by měla zastávat osoba, která nějakou dobu působí v justici na úseku správního soudnictví.

Dost nám leží na srdci – a to v základní rovině – fungování spravedlnosti v naší zemi
Pavel Rychetský

To se v Česku odehrává jenom na Nejvyšším správním soudu a ve velmi omezené míře pak na krajských soudech. 

Domnívá se také, že Miloš Zeman patrně nemá přehled o tom, kde se v justiční a akademické sféře najde člověk, který je nejen odborník, ale také manažer. „Do toho bude nepochybný zájem vlády, protože vláda je častějším terčem rozsudků Nejvyššího správního soudu,“ upozorňuje.

Karel Schwarzenberg: Máme hlavu státu, která pracuje pro cizí mocnost

Karel Schwarzenberg končí v čele TOP 09 po šesti letech

Zpráva, kterou prezident Miloš Zeman svévolně šíří, aby podpořil Moskvu, není úplně pravda. Právě to by v souvislosti s kauzou Novičok řekl zahraničním spojencům Karel Schwarzenberg, pokud by zastával funkci ministra zahraničí – česká protichemická jednotka podle něj musí vědět o všech jedech u nás, a to včetně Novičoku.

Obsazení funkce předsedy Ústavního soud není podle Rychetského tak aktuální, protože mandát všech 15 soudců je v tuto chvíli delší, než mandát současného prezidenta i volební a funkční období Poslanecké sněmovny a vlády.

A vidí Pavel Rychetský českou demokracii jako ohroženou? Obecně je podle něj demokracie vždy a trvale ohrožená, přesto ale je tradiční, klasický euroatlantický model, respektive demokratický právní stát, v hluboké krizi. „Nejen u nás,“ dodává.

autoři: Jan Moláček , prh