Pavel Řezníček: Hvězdy kvelbu. Neuvěřitelné příhody ze života brněnské bohémy

Pro milovníky literárních drbů je potřeba vysvětlit, že postavy románu mají své předobrazy v realitě. Pod mírně zkreslenými jmény tu vystupují například dramatik a režisér Arnošt Goldflam, hudební skladatel a vědec Miloš Štědroň, básníci Jan Skácel, Oldřich Mikulášek nebo Zeno Kaprál, režisér Karel Fuksa, ale taky legendární silák Franta Kocourek a mnozí další. Autor se zapřísahal, že 95 % románu se zakládá na pravdě a pouhých 5 % spadá na vrub fantazie. Próza by tedy mohla mít přívlastek memoárová, nebýt toho, že její autor byl surrealista. Při poslechu desetidílné četby zavítáte nejen do Pekárkova kvelbu, ale i do restauračních zařízení Argonaut, Veduta, Koruna, do Divadla hudby a poezie i na brněnskou Filozofickou fakultu.

Pavel Řezníček

Čtěte také

Zemřel spisovatel Pavel Řezníček

Básník a prozaik Pavel Řezníček pocházel z Blanska. Byl známý jako surrealista a publikoval nejen v našem tisku, ale i v zahraničních (nejen) surrealistických časopisech a antologiích. Vydal řadu románů a básnických sbírek, překládal z francouzštiny. V roce 1983 mu ve francouzském nakladatelství Gallimard vyšel román Strop s předmluvou Milana Kundery. Kromě života surrealistického spisovatele však pražský poštovní podúředník měl i druhý život: život příslušníka brněnské bohémy.

Román mládí Hvězdy kvelbu (jemuž pak dopsal tři další pokračování) dokončil Řezníček v květnu 1986. Řezníček alias Petr Pekárek, muž s bradkou pod nosem – se tu vrací do 60. let, kdy obýval pověstný kvelb na D'Elvertově ulici v Brně. V tomto bývalém niťařském krámku zářily ne snad filmové či literární hvězdy, ale hvězdy poezie. Poezie zaplivané reality. Protože příslušníci brněnské bohémy „šli vždycky s nohama v blátě a s hlavou ve hvězdách“.

Pavel Řezníček zemřel 19. září 2018 v Praze.