Pavel Polák: Skutečným vítězem voleb v Sasku-Anhaltsku je Reiner Haseloff
Sasko-Anhaltsko je spolkovou zemí s něco málo přes dva miliony obyvatel. Viděno z celoněmecké perspektivy – jsou výsledky voleb zanedbatelné. Ovšem ne v případě, pokud do velkých voleb o kancléřský úřad zbývají ani ne tři měsíce a žádné další poměřování politických sil už na programu není. Volby vyhrála CDU, a to ne těsně, jak jí předpovídaly průzkumy, ale suverénně.
Křesťanští demokraté získali přes 37 procent. Jejich hlavní konkurenti z pravicově populistické AfD, Alternativy pro Německo, si přišli ani ne na 21 procent.
Čtěte také
Takto výrazné vítězství je úspěchem především oblíbeného zemského premiéra Reinera Haseloffa, který z Magdeburgu vládne Sasku-Anhaltsku už od roku 2011. Zdá se, že se sasko-anhaltští voliči přidrželi toho, co se osvědčilo. Skutečným vítězem těchto zemských voleb je Haseloff.
Hypotetická možnost, že by se AfD mohla stát v jedné ze spolkových zemí nejsilnější politickou silou – vůbec poprvé v historii – také zaktivizovala voliče, kteří to pravicovým populistům nechtěli dopřát. Zde pomohlo premiérovi Haseloffovi to, že se před volbami ostře a jasně vymezil vůči jakékoli spolupráci s pravicovými populisty.
Z vítězství CDU v Sasku-Anhaltsku má ovšem největší radost Armin Laschet, šéf strany a kandidát na kancléře. Jeho pozice uvnitř CDU totiž není neochvějná, výrazná část spolustraníků by si jako budoucího kancléře přáli Markuse Södera, předsedu bavorské sesterské strany CSU – Křesťansko-sociální unie –, proti němuž se Laschet po několikatýdenním přetahování prosadil s odřenýma ušima.
Sasko-anhaltské výsledky nabádají ke střízlivosti
Pokud by nyní CDU v Sasku-Anhaltsku pohořela a skončila třeba až druhá za AfD, Laschet by to bezpochyby slízl a jeho kritici by mohli říkat: Vidíte, my jsme to říkali. S Laschetem se vyhrát nedá.
Čtěte také
AfD získala přes 20 procent hlasů. Protiimigrační a protiklimatická agenda této strany, která už několik let rozfoukává ve frustrované společnosti bývalého východního Německa nacionalismus, rezonuje, a to hodně. AfD reprezentuje značnou část společnosti, nejen v Sasku-Anhaltsku, ale ve všech nových spolkových zemích, které vznikly na území bývalé NDR.
Straně Zelených předpovídaly průzkumy kolem 12 procent. Nakonec ale získala jenom slabě přes šest procent. Sasko-Anhaltsko tedy vůbec nekoresponduje s celoněmeckými trendy, které Zelené vynášejí vysoko nad 20 procent. Nutno říct, že Sasko-Anhaltsko je spolková země s mnoha hnědouhelnými revíry, které se nejpozději do roku 2038 musejí zavřít. Tisíce pracovních míst logicky zmizí. Zelení to nemají v této spolkové zemi snadné. Jsou jednou z malých stran, které se jen tak tak dostaly do zemského sněmu.
Sasko-Anhaltsko je dalším příkladem eroze politické levice. Ztratila Die Linke i sociální demokracie. Levice, která se programově staví na stranu zaměstnanců a sociálně slabých, přišla o voliče. Odcházejí na opačný konec politického spektra k AfD, která je dokáže oslovit víc.
A co Sasko-Anhaltsko prozradilo o tom, jak dopadnou spolkové volby na konci září? Odpověď je jednoduchá: vůbec nic. Tedy kromě toho, že Armin Laschet může se s velkou úlevou rozjet svou volební kampaň.
A jisté ponaučení si z těchto voleb může vzít i strana Zelených, která by možná měla brát předvolební průzkumy, které jí předpovídají velký úspěch, trochu s rezervou. Strmý vzestup Zelených na celoněmecké úrovni v posledních měsících budí v jejich řadách pochopitelně euforii. Ovšem sasko-anhaltské výsledky nabádají spíše ke střízlivosti.
Autor je zpravodaj Deníku N v Německu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
