Pavel Novotný: Dokud jsme tvůrčí, tak žijeme!

Nejnověji na sebe upozornil libretem opery Tramvestie nyní uváděné na Nové scéně Národního divadla. Vychází ze stejnojmenné radiofonické kompozice a básnické sbírky popisující jedinečnou meziměstskou tramvajovou linku číslo 11 mezi Libercem a Jabloncem. Originální dílo vznikalo dlouho, nejprve spontánně, později systematicky sběrem hlasů při nesčetných cestách mezi Jabloncem a Libercem mezi lety 2006 - 2016. V roce 2019 pak dalo vzniknout neméně originálnímu opernímu opusu, v němž nechybí barokní chorál, i pro Pavla Novotného charakteristické experimentální jazykové a kompoziční postupy vytvářející hlasovou polyfonii promlouvající o časoprostoru mezi dvěma severočeskými městy.

Tramvestie|foto: Roman Machek

Pavel Novotný|foto: Pražský literární dům

Jak se germanista, básník, tvůrce radiofonických kompozic dostane k autorství libreta k opeře Tramvestie v Národním divadle? „To byla souhra náhod a šťastných okolností, že to tak rozkvetlo do mnoha podob. Jaromír Typlt asi před dvěma lety oslovil úplně náhodou skladatele Petra Wajsara, který se pro to úplně nadchl,” popisuje počátek společného díla autor jeho textové a dějové části. Původní mnohohlasost a rozlehlost výchozího materiálu bylo třeba upravit: „Počet promlouvajících postav jsme po zralé technické úvaze zredukovali z původního bezpočtu na pouhé čtyři.”

Pavel Novotný pozval do svého textu (tramvaje) různé známé i neznámé osobnosti, figurky i persony veřejného života od Jaromíra Typlta, Ivana Achera přes Jana Mertu až po art brut výtvarnici Helenu Skalickou. Jejich hlasy prolnou i text libreta, jemuž záměrně chybí dějový oblouk, ne však promyšlená struktura, reflektující proměny a mnohovrstevnatost cesty, která může být metaforou života, hledáním hranic osobního/veřejného, individuality/davu, originality/konformity podobně jako v jiných dílech originálního „radioakustického básníka".

Inscenace Tramvestie|foto: Patrik Borecký