Pavel Kopecký: Mikromanifest za zbojníka Jánošíka

18. leden 2010

Loupežník Juraj Jánošík je nesporně slavná postava, jejíž věhlas přesáhl i hranice někdejšího Československa. Zbíjal, nezabíjal, možná plnil zpravodajské úkoly, za žebro ho pověsili na hák - jak se říká, za dobrotu na žebrotu. Zpívají se o něm písně, do pověstí o jeho pásu nezranitelnosti se promítají historky, které si sdělovali už staří Germáni o svých velmožích, podarovaných zdobenými předměty římské provenience.

Lidé z rozhraní Polska, někdejších Horních Uher a Moravy vyprávívají, že vesnickým dívkám skutečně Jánošík rozdával prsteny, když mu zpívaly (ke šperkům od sexuálního symbolu přicházely tedy nezvykle lacino). V některých rodinách se tyto klenoty podnes předávají z matky na dceru, znovu vlastně ve smyslu podobném talismanu. Starší známý ze Slovácka zase vzpomíná, jak ho jakýsi divoký "východňár" honil na socialistické vojně se zaťatými pěstmi kolem jídelního stolu a řval smrt slibující kletby, neboť vzal vážně tvrzení, že "Jánošík byl Moravák, k babičce na Slovensko jezdil jako Masaryk na letní prázdniny a tam ho naučili krást!"

Písničkářka Dagmar Andertová-Voňková složila o Jánošíkovi hrozivě krásnou baladu - a nedávno o slovenském národním hrdinovi natočila film absolventka pražské FAMU, Polka Agniezska Hollandová - film s Čechem v hlavní roli.

Jenže i jinak je jméno Jánošík dosud živé v mezinárodním kontextu. Co "živé jméno", jde o víc: nedávno jsem k svému úžasu zjistil, že Juraj Jánošík žije a pohybuje se mezi námi v "přeshraničním režimu", uvnitř volně průchodného schengenského prostoru! Má však zjevně o mnohý (zlatý) křížek víc, už neumí tak obratně unikat žandárům, jako to dokázal v časech mladosti.

Živého Juraje Jánošíka totiž chytili policisté v druhé půli prosince u plzeňského hypermarketu Globus, jakožto celostátně hledanou osobu. Nevymýšlím si, snad jste o tom už taky četli, psali o tom na internetu v iDnes i v Novinkách. Přestože želízka zaklapla, stojí při Jánošíkovi štěstí v neštěstí, nedopadli ho za starých časů, kdy ničemná šlechta nechávala napichovat lidi jako zvířata na řeznické háky, předtím na kůly.

Namísto třeba odpudivě česky moderního "Langrova" Krejčíře máme teď v okovech etnohrdinu z masa a krve. Stávající český ministr vnitra, robustní Martin Pecina, který si kolem Vánoc mimo jiné stěžoval, jak se mu po Novém roce zkomplikuje boj s finanční kriminalitou, se aspoň mohl utěšovat Jánošíkem a říkat si: zvládl jsem to, bez hrachu, bez zbojnického Jidáše!

Je třeba ovšem nakonec vyzvat trvale frustrované orgány činné v trestním řízení, aby braly ohled na biblický věk delikventa, "celostátně hledaného Juraje Jánošíka", stejně jako na sváteční dobu jeho arestování. A aby uznaly za hlavní polehčující okolnost, že člověk s takovým jménem je ke kriminální činnosti předurčen.

Autor je politolog

autor: Pavel Kopecký
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.