Pavel Kohout a dobrodružství dramatizace

Pavel Kohout

V příštím vydání Víkendové přílohy stanice Vltava, budeme v deset hodin vysílat pořad Pavel Kohout a dobrodružství dramatizace, ve kterém o dramatech na jevišti i v životě bude rozmlouvat Pavel Kohout s Milenou M. Marešovou, která pořad připravila.

Prostor umělecké působnosti jednoho z nejznámějších českých spisovatelů, Pavla Kohouta (nar. 1928), je vyměřován poezií, prózou, prací žurnalistickou, zkušeností rozhlasové i filmové scenáristiky a samozřejmě tvorbou divadelní. Během života vyzkoušel profesi dramaturga i režiséra, ovšem zásadní význam pro českou kulturu a literaturu tkví v jeho dramatech; původních divadelních her napsal kolem třiceti, adaptací cizích předloh přes dvacet.

Pavel Kohout je jeden z nejpřekládanějších a nejhranějších českých autorů. Četnost vydání, překladů i inscenací, kterou sám autor s oblibou zmiňuje, je ohromující. Zdá se, že při každém setkání autor právě připravuje k vydání novou knihu či dokončuje dramatizaci. Energie, která z něj sálá, je možná tím nejpřitažlivějším, neboť ať už drama osobního života Pavla Kohouta působí na kohokoliv jakkoliv, nelze mu upřít, že ať dělá cokoli, nezůstává upozaděn – sám sobě je obratným manažerem i propagátorem, sám svůj život nejlépe dramatizuje a svým způsobem také interpretuje. A činí to způsobem podobně brilantním, jako když komponuje některý z románů.

Moment výrazné osobnosti zahlédneme i v minulosti. Akce, které Kohout organizoval v disidentské subkultuře, byly nepřehlédnutelné a dlužno dodat, též maximálně efektivní. Ať byl kdy odmítán nebo objímán, základním rysem jeho povahy, což též ve svých pamětech napovídá, je zvědavost, touha „poznat, co ještě nezná dost, co ještě nezažil.“

V soukromém životě i ve svých dramatech, v románech i zprávách Trilobita psaných pro tištěné noviny, Pavel Kohout vždy jako by stál v centru dění, přitahoval pozornost, okouzloval možná trochu starosvětským šarmem, ale nikdy nepůsobil „mimo scénu“. Smysl pro pointu je jeho dramatickým stylem a sám svůj život z tohoto úhlu definuje: „Pokud jde o určení žánru, který by tomu životu odpovídal nejspíš, jeví se mi být nejvhodnější kombinace klasického občanského dramatu o čtyřech aktech s vložkami krvavého grandguignolu i ztišeného vaudevillu. Jednotlivá jednání by mohla nést názvy Zaslepení, Prohlédání,Vynesení a Navracení.“

Pavel Kohout, vnímaný už dnes jako klasik nebo „zásadní kapitola českých dějin“, zůstává v literatuře a kultuře zřetelně a pevně. A pravdou je, že kdyby hrozilo, že jej někdo opomene, spisovatel a dramatik se s lehkou elegancí, s humorem i sarkasmem, zajisté připomene. (Milena M.Marešová)

Ani v této Víkednové příloze dále nechybí pravidelný Tip pro jazzofily Otakara Svobody, zařazujeme ho chvilku osmé. V čase rubriky Z Čech až na konec světa a zpět v půl deváté vysíláme Knižní pól Zdenko Pavelky a informaci Pavly Horákové o kulturních událostech ve Velké Británii a Spojených státech podle tamního tisku. Přibližně v 8,50 následuje rozhovor s historičkou umění Michaelou Ottovou o publikaci Divotvůrkyně přeštická, 300 let obrazu a poutí. V této Příloze ještě vysíláme přibližně v devět hodin deset minut začíná Sobotní hudební klub Lukáše Hurníka věnovaný renesančním majstrštrykům.

Víkendovou přílohu stanice Vltava s datem 17.11. 2012 připravil a uvádí Jiří Kamen.