Pavel Hošek: Adventní vzpomínka Robinsona Crusoe

20. prosinec 2018

Nikdy nezapomenu na svůj dětský zážitek nad knížkou Robinson Crusoe. Nemohl jsem se od ní vůbec odtrhnout. Četl jsem jí i s baterkou pod peřinou.

Ten příběh mě dokonale pohltil a já jsem se ani trochu nebránil. Spolu s Robinsonem jsem prohledával ostrov, vyráběl sluneční hodiny, hnětl hrnčířskou hlínu, zařizoval jeskyni, sbíral želví vejce, šil šaty z vydělané kůže a skládal slunečník z palmových listů…

Ta kniha má v sobě tajemné kouzlo: čtenář se prostě zabydluje na pustém ostrově spolu s Robinsonem. Spolu s hlavním hrdinou postupně přetváří divočinu v obyvatelný domov. A potom - právě když to nejméně čeká - najednou je přenesen z cizokrajného ostrova do zasněžených ulic staré Anglie.

Ranní úvaha Pavla Hoška: Laudato si

Albert Chevallier Tayler, Svatý František (1898)

Březen byl pro mě odjakživa měsícem očekávání. Už jako dítě jsem v březnu vždycky prožíval podivný neklid.

Dodneška si pamatuji na ten zvláštní pocit, když jsem celý rozpálený tropickým pralesem Robinsonova ostrova najednou jakoby ucítil na tváři sněhové vločky. V jedenácté kapitole se totiž Robinson náhle zamyslí nad kalendářem - a zjistí, že je prosinec.

Vzápětí se čtenář spolu s ním ocitne v anglickém městečku Robinsonova dětství. Ostrov na chvíli úplně zmizí ze zorného pole. Celé tři stránky jsou věnovány předvánoční náladě v Robinsonově vzdálené vlasti. Vzpomínám si, jak jsem tehdy jako dítě spolu s Robinsonem procházel mezi stánky vánočního trhu v jeho rodném městě, z kostela zněly tóny adventních písní, v ulicích zvonily rolničky, všude vonělo vánoční cukroví a světlo měsíce se třpytilo v čerstvě napadlém sněhu.

A pak přišlo něco, co mě zasáhlo tak, že jsem na chvíli přestal číst. Robinsonovy vzpomínky dospěly až ke zvláštní adventní tradici, kterou u nich doma zachovávali. Spolu s tatínkem chodili v období adventu do chudinské čtvrti na okraji města. Nosili s sebou koše s dárky, pečivo, oblečení a další věci pro chudé a nemocné. Něco takového jsem uprostřed dobrodružné knihy opravdu nečekal.

Ranní úvaha Pavla Hoška: Rebel

Martin Luther

Německý básník Johann Wolfgang Goethe kdysi řekl, že jediné, co je na luterské reformaci trvale fascinující, je Lutherova povaha.

Ten náhlý přesun z exotické dálavy ostrova do předvánoční Anglie bych ještě zvládl. Jenže Robinsonovy vzpomínky neústily do sentimentální vánoční idyly. Donesly se až k syrovému obrazu hrozné bídy v chudinské čtvrti, k drsnému líčení promrzlých dětí v chatrných kabátech, bez patosu a bez pozlátka.

Tento nečekaný závěr Robinsonovy adventní vzpomínky mě tehdy v dětství natolik překvapil a zasáhl, že jsem si umínil, že si to budu pamatovat. Advent - tak nějak to říkal Robinsonův táta – to není jen doba slavnostní a sváteční nálady. Je to taky příležitost - k obyčejnému, praktického milosrdenství.

autor: Pavel Hošek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...