Patrik Hábl vystavuje staré mistry i tváře předčasně zemřelých
Do Toskánského paláce v Praze můžete zajít na výstavu předního českého výtvarníka Patrika Hábla. V barokním prostoru bývalé konírny se v projektu nazvaném Immortāles – Očima času setkávají jak Háblovy dva autorské cykly, tak i část děl z londýnské pozůstalosti Jana Masaryka. Výstava je přístupná od 16. září do 30. listopadu.
Hlavním tématem výstavy jsou proměny identity v čase a vytváření prostoru pro dialog mezi minulostí a současností. První část je věnovaná souboru asi osmdesáti maleb reinterpretujících díla Starých mistrů. Patrik Hábl na něm pracuje soustavně od 90. let minulého století. Ikonická díla slavných malířů nejdříve namaluje tradiční technikou a pak do nich aktivně, autorsky vstupuje. Například je vytrhává, rozpouští a touto dekonstrukcí z nich dělá vlastní umělecké dílo.
V druhé části výstavy s názvem Portréty předčasně zemřelých osobností je kolekce sto deseti děl. Hábl portrétoval pro něj významné české i světové osobnosti, jejichž životy byly náhle přerušené. Součástí cyklu jsou portréty například Franze Kafky, Milady Horákové, Fridy Kahlo ale i bratra Patrika Hábla. Třetí část výstavy tvoří soubor děl z londýnské pozůstalosti Jana Masaryka. Sbírku věnovala Ministerstvu zahraničních věcí ČR rodina Lumíra Soukupa – Masarykova osobního tajemníka. Součástí expozice je i jeho ceremoniální plášť, který je veřejnosti vystaven vůbec poprvé. A také nechybí portrét Jana Masaryka od Patrika Hábla.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Kultovní vysílač Liblice jde k zemi. Poslechněte si mysteriózně špionážní krimi z dílny VOSTO5
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
