Pařížské Centre Pompidou nabízí dva pohledy na současné umění

27. listopad 2012

Zhmotněný svět Walta Disneyho a naopak výjevy současného světa. Dva autoři, kteří spolu zdánlivě nesouvisí, se představují v pařížském Centre Pompidou.

Jak Francouz Bertrand Lavier, který svou uměleckou kariéru začal v 60. letech, tak i o více než dvacet let mladší Alžířan Adel Abdessemed, se ale ve svých dílech zaměřují na reflexi současného globálního světa a společnosti.

První, co před samotným vstupem do Centre Pompidou upoutá pozornost, je obří socha Zinedina Zidana, jak do hrudníku hlavičkuje Itala Marka Materazziho. Autorem monstrózní plastiky, která Francouzům připomíná finále světového šampionátu ve fotbale z roku 2006, je alžírský umělec Adel Abdessemed. Právě jednomu z nejkontroverznějších umělců současnosti zasvětil expozici kurátor Philippe-Alain Michaud, kterého uchvátilo Abdessemedovo pojetí globálního světa.

Ještě před vstupem na samotnou výstavu, tak se představuje další velkolepá instalace, dvě propletené letadla. Jak říká kurátor výstavy, jeho pojetí světa tak transformuje chaos do umělecké harmonie i radosti. Není náhodou, že právě dílo Adela Abdessemeda tak provokuje. Pro mnohé totiž představuje umělce západního pojetí. Jednačtyřicetiletý Abdessemed vystudoval Akademii výtvarných umění v Alžíru, zkušenosti však sbíral v New Yorku, Paříži i Berlíně. Pařížský Fiac – jeden z největších světových veletrhů se současným umění – právě jeho instalacím věnoval nemalý prostor.

Centre Pompidou se zaměřilo na jeho dílo vzniklé po roce 2000. Tedy to, které ilustruje současný svět plný násilí, sexu, katastrof, ale i náboženských předsudků. Abdessemedovy videoprojekce provokují natolik, že jsou promítána v uzavřené části a dětem je na ně vstup zakázán. Adel Abdessemed ale současnost zobrazuje s nadsázkou a provokuje rád. Není divu, vždyť výstava nese název: Je suis Innocent! Tedy: Jsem nevinný!

02776210.jpeg

Podobu s Abdessemedovými plastikami najdeme i v pátém patře Centre Pompidou, kde se představuje dílo Bertranda Laviera. Výstava nazvaná jednoduše „Od roku 1969“, tedy tu dobu, od které lze počítat jeho umělecké začátky.

Lavier, jak sám říká, roubuje, tedy přetváří, realitu. Ve svém díle používá objekty každodenního užívání, jako jsou ledničky, fotoaparáty, a popírá jejich skutečnou funkci, nebo ničí formu a vzhled. Rozpor a nejistotu tak budí nabourané auto hned vedle instalovaných afrických sošek, skateboardu a plyšového medvídka i zhmotněný animovaný svět Walta Disneho. Sám o svých věcech říká: „Je to dílo, o kterém se nedá nic říct. Je mi líto, ale nic to není.“

Bertrand Lavier se narodil v roce 1949 v Bourguňsku a od 60. let se prosadila hlavně jeho konceptuální díla. Známé jsou ale i jeho malby z 80. let. Retrospektivní výstavu padesáti objektů Bertranda Laviera tematicky zorganizoval kurátor Michel Gautiere. Výstava tak nabízí ucelený pohled na motivy Lavierovy umělecké poetiky. K vidění jsou totiž i instalace z letošního roku.

Centre Pompidou retrospektivní výstavy obou umělců, jak Adela Abdessemeda, tak i Bertranda Laviera, zařadila na sezónu věnovanou konceptuálnímu umění.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.