Pár vzpomínek a Kudy kam. Povídky Judith Hermannové, německé literární hvězdy

5. prosinec 2021

Dvě hloubavé a křehké povídky berlínské spisovatelky, která si svými texty získala celý svět. V podání Petry Špalkové a Simony Vrbické-Koptové poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Pár vzpomínek
Překlad: Petr Štědroň
Připravila: Klára Fleyberková
Účinkuje: Petra Špalková
Režie: Petr Mančal
Natočeno v roce 2019.

Kudy kam
Překlad: Petr Štědroň
Připravil: Petr Turek
Účinkuje: Simona Vrbická-Koptová
Režie: Jaroslav Kodeš
Natočeno v roce 2007.

Když vyslovíte jméno Judith Hermannová, po celé Evropě se nadšeně usmějí davy čtenářů. V Německu pak téměř všichni. Její hvězda se zrodila už koncem 90. let, kdy jako ani ne třicetiletá dívka napsala svou prvotinu – soubor povídek s názvem Letní dům, později. Literární kritici jí okamžitě vyvěštili nedozírné úspěchy. A příliš se tehdy nepletli.

O pár let později vyšla další povídková sbírka Nic než přízraky, opět přijatá s nadšením. Sama Hermannová se netají tím, že psaní kratších próz je pro ni přirozenější a snazší. A tak následovala kniha nazvaná Alice. Autorka ale nepopírá, že psaní románů považuje za nedílnou součást literární práce je pro ní velkou výzvou. A té výzvě se už jednou postavila, když napsala Počátek veškeré lásky – útlý román o ženě, které do života vstoupí stalker, objevuje se a zase mizí… Ačkoli nebyl o nic méně přijatý než povídkové sbírky, vrátila se Hermannová následně k nim a na pultech se objevil soubor Lettipark.

Čtěte také

Všechny zmíněné svazky se dočkaly také českého překladu a vydání péčí brněnského nakladatelství Větrné mlýny. Dalo by se tedy říci, že Judith Hermannová je pro českého čtenáře dokonale přístupná. Zda je to tak i obrazně, těžko říci. Jako autorka má specifickou poetiku, která využívá velmi minimalistické prostředky. Její texty jsou intimní, zavedou čtenáře do míst s charakteristickou náladou a do značné míry ho v nich nechávají tápat.

Mé povídky nikdy nekončí shrnutím, ale otázkou. Všechny mají otevřený konec a ukazují, že nevíme...

Hermannová nemá ve zvyku podávat pomocnou ruku, vysvětlovat a uzavírat. Ráda nechává svým čtenářům hranice porozumění otevřené. Možná i proto se s jejími texty člověk často potká velmi niterně, vždycky v nich totiž může najít přesně tu strunu, která pro něj osobně zarezonuje nejvýrazněji.

Pár vzpomínek

Tvorba Judith Hermannové tak vyžaduje otevřenost, musíte jí jít lehce naproti. A vyžaduje taky nepochybně velký vklad překladatele. Těch bylo v České republice hned několik – Kateřina Hůlková, Tereza Semotamová a Petr Štědroň. Posledně jmenovaný přeložil také sbírku Lettipark, která u nás vyšla v roce 2016. Právě z ní pochází povídka nazvaná Pár vzpomínek, jež se teď dočkala rozhlasového zpracování.

Petra Špalková

Gretě je přes osmdesát let a ve svém velikém – a už prázdném – domě poskytne podnájem jedné mladé dívce. Maude to zprvu vnímá jako jakousi rychlou zastávku v běhu svého života, nakonec si ale s Gretou vybuduje vztah a mnohé se o ní dozvídá. Jak je ale u Hermannové zvykem, nic není tak úplně jasné a neměnné, jak by se mohlo zdát…

Subtilní, přesto mnohoznačný příběh dvou žen ve velmi odlišných životních fázích vypráví v rozhlasovém zpracování herečka Petra Špalková, kterou ve studiu vedl Petr Mančal. A společně se museli vypořádat s minimalistickým jazykem autorky a s intimní atmosférou jejího textu.

Kudy kam

Povídka s názvem Kudy kam pochází ze sbírky Nic než přízraky (německy 2003, česky 2005) a odehrává v se Praze. Je doba, kdy se na státních hranicích nevyžadují pasy, postavy povídky však navzdory tomu obtížně hledají záchytné body v životě. Vědí, že by mohli být stejně tak třeba v „Moskvě, Záhřebu nebo v Káhiře,“ ale jejich existenciální problémy by to nevyřešilo.

Z překladu Petra Štědroně pro rozhlas připravil Petr Turek. V režii Jaroslava Kodeše účinkuje Simona Vrbická-Koptová.

Psáno pro Týdeník Rozhlas.

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Klára Vičíková
Spustit audio