Panait Istrati: Sára a její bary

5. září 2010
00960508.jpeg

Francouzský prozaik a novinář rumunského původu Panait Istrati dostal hned na začátku své literární kariéry přídomek „vypravěč Orientu“. Takto výstižně ho čtenářům představil jeho dobrodinec Romain Rolland, který mu pomáhal v jeho spisovatelských počátcích.

Istrati se narodil v r. 1884 v rumunském přístavním městě Braila, z něhož odjížděly lodi do Orientu. Otec, řecký pašerák, zemřel, když dítěti bylo devět měsíců; matka byla pradlena. Národnostně pestrá Braila a blízkost přístavu byly tím nejlepším prostředím, aby člověka prostoupila touha cestovat. Istrati se po čtyřech třídách obecné školy vydává na pouť dítěte z chudé rodiny. Toulat se začíná již ve dvanácti letech.

Naši povídku vybíráme z volně koncipovaného cyklu Středozemní moře – východ slunce (1934). Adrien Zograffi, literární alter ego francouzsky píšícího rumunského prozaika, opouští poprvé svou zemi v prosinci roku 1906 ve věku dvaadvaceti let. V jednom rumunském přístavu nastoupí na loď, která směřuje do egyptské Alexandrie. Až do předvečera první světové války bude mladý idealista putovat Středomořím...

Když Istrati v r. 1935 zemřel, odešel „člověk, který se nikdy nepřipojil k žádné politické straně“. Jeho rozsáhlé a osobité pikareskně laděné literární dílo má silnou jednotící myšlenku: palčivou a všudypřítomnou snahu o eticky zakotvený postoj.

Z vlastního, dosud nepublikovaného překladu připravil Petr Turek. V režii Markéty Jahodové účinkuje Miroslav Táborský.