Palma pokřtila sólovou desku: Zlomové pro mě bylo, když kapely kolem mě začaly zpívat

Starý duch udělal radost všem českým hudebním publicistům, kteří si desky všimli a recenzovali ji. Podle Karla Veselého je už teď jasné, že je to jedna z nejlepších českých desek roku. „Zhola digitální hudba evokující tolik analogových pocitů a myšlenek,“ okomentoval album Starý duch další recenzent Lukáš Grygar ve Full Moonu.

Přestali se bát melodií

Kolekce osmi minimalistických songů, ve kterých zpěv doprovází jen syntetizátor a automatický bubeník, zní na albu velmi podobně jako na koncertech, na kterých Palma vystupuje sama jen s tabletem v ruce. Jejich zvuk je ještě popovější, než v případě Leto, kapely, kterou kromě ní tvoří taky její manžel. Tak jako Palma vystupuje i on pod přezdívkou - Indoš. Právě popový zvuk Leta byl v začátcích jejich kariéry překvapivý pro kapelu, která vyrostla z kytarového a hard-coreového podhoubí kolem labelu Silver Rocket. Pak se prý ale podle Palmy „přestali melodií bát.“

„Chtěla jsem zkusit něco sama, protože někdy je to náročné se pořád s někým dohadovat,“ vysvětluje, proč se pustila do vlastní sólovky, která prý původně měla být produkčně velkolepější. „Chtěla jsem, aby to bylo velký, chtěla jsem být ta princezna na bále, ale po všem tom přemýšlení jak a s kým to udělat a po rozhovorech s různými lidmi, jsem měla pocit, že se to hrozně táhne. Pak už bylo jasný, že to prostě musím už dát ven, abych mohla zas pokračovat. A taky se ukázalo, že vlastně nejsem schopná to moc předělávat.“ Právě minimalistické provedení bylo podle recenzí skvělou volbou.

Starý duch uzavírá jedno období

Název alba Starý duch prý souvisí s tím, že Palma na desce pracovala během těhotenství, většina písniček ale vznikla na základě starších nápadů.

Čtěte také

DESKA TÝDNE: Emoce do kapsy. Debutová sólovka Palmy s vámi půjde kamkoliv

„Chtěla jsem to vydat před tím, než porodím, ale tohoto tématu tam zas tolik není, i když jsem to celé nazvala Starý duch.“ Jednoduché, přímé texty vzbuzují pozornost už od prvního alba skupiny Leto Zbytky ozářených ploch. „Když jsem šla s texty poprvé ven, tak jsem se bála. Ale musím říct, že zas tak nekomfortní to nebylo, protože ta naše scéna není nějak přísná. A lidi z toho byli hned nadšení, takže dobrý,“ vzpomíná hudebnice, která se živí jako grafička. Texty k jejím písním vznikají tak, že si představuje konkrétní situace, které jednoduše popisuje.

Jako kapely důležité pro svůj vývoj Palma nepřekvapivě jmenuje Gnu, OTK a Sporto. „Hrozně se mi líbilo, protože jsem byla z té punkové a hardcorové sény, že se v těch písničkách dá i zpívat a zní to dobře. Jasně, že jsem poslouchala i Portishead a podobné kapely, kde ty dámy virtuózně zpívaly, ale nedokázala jsem si tak představit samu sebe. U OTK se mi strašně líbily texty a Sporto, to už byla dokonce elektronika. Ze zahraničních mě hrozně oslovili Daft Punk.“

Poslechněte si celé ArtCafé včetně hudebního výběru Jiřího Špičáka sestaveného z aktuálních novinek světového popu.