Ozvěny léta: Z Afriky až na Big Sur

03687713.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03687713.jpeg

Tvořit domácí blog posluchače jazzu je někdy čirou radostí a témata se vám nabízejí přímo ze života. Když jsem zařazoval do zářijového vydání píseň Michaela Frankse Summer In New York, hned jsem si musel pustit CD Gregoryho Portera Take Me To The Alley.

Hraje na něm totiž Ondra Pivec, který zaručeně také tráví léto v tomto městě jazzu zaslíbeném. Je to vážně nádhera, jak se vypracoval! Nevím, jestli jste fanoušky Portera, ale jestli ano, určitě se vám bude líbit i Franks. Jeho CD Time Together, ze kterého je Summer In New York, je celé letně naladěno a podobně to mají i jiní jazzmani. Skvělou prosluněnou náladu najdete třeba na albu Marca Johnsona The Sound of Summer Running. Jak by ne, když ji tam vytvářejí Bill Frisell a Pat Metheny!

Moje přehrávání letních skladeb za letní noci provázel kytarista Philip Catherine s albem Summer Night a nebo John Patitucci s letně cestovatelským Another World, na kterém je dokonce skladba My Summer Vacation. Ale tahle hudba se nakonec do zářijového vydání Jazzové myši nedostala.

Cestovatelská témata zde však rozhodně nechybí. Omar Sosa se vydal do Afriky a hudebně naplnil to, co popsali naši Hanzelka se Zikmundem v trojdílném cestopise Afrika snů a skutečností. Jeho skladba Across Afrika má sice jen dvě části, ale to stačí: část 1. Sen a část 2. Návrat. Je zajímavé, že i po té dlouhé době, která uběhla od cesty našich světoběžníků, je to s Afrikou stejné. Můžeme o ní snít, ale realita je jiná. Však uslyšíte. A kdybyste tam někdy jeli, víte, jak se pozná Afričan od Neafričana? Neafričan od sebe odhání všudypřítomné mouchy, domorodec je rozhodně ignoruje.

Ve vzpomínkách na léto ještě zavítáme na bájný mys Big Sur v Kalifornii, o kterém psali Kerouac, Miller nebo Jeffers. Žil tam i saxofonista Charles Lloyd, kterého jsme mohli letos v létě opět slyšet v Praze. Jeho šťastné chvíle v kruhu rodiny na Big Sur jsou zachyceny v dokumentu Šíp do nekonečna, který vám vřele doporučuji.

Lloyd věnoval mysu Big Sur celé album (Notes From Big Sur), ale skladba, kterou uslyšíte je z CD Hyperion With Higgins. A pro milovníky této destinace ještě připomínka: v roce 2013 nahrál CD Big Sur Bill Frisell, a to v nevšedním složení – Jenny Scheinman (housle), Eyvind Kang (viola), Hank Roberts (cello) a Rudy Royston (bicí). Žánr alba hraničí s komorní hudbou, ale najdeme na něm i připomínku rockových kořenů (We All Love Neil Young).

Že kytara létu sluší, vás přesvědčí i Earl Klugh Legrandovým standardem The Summer Knows z nádherného akustického alba Naked Guitar, za které získal roku 2006 nominaci na cenu Grammy.

Před námi je Indiánské léto, poslední čas k romantickým vycházkám před deštivým podzimem. Tuto Herbertovu skladbu vám zahraje Belgičan Bart Defoort se svými chlapci. CD Sharing Stories On Our Journey, ze kterého pochází, získalo v roce 2009 cenu Django D’Or za nejlepší belgické jazzové album roku.

Není bez zajímavosti, že Victor Herbert složil Indian Summer v roce 1919 jako klavírní kousek a text připojil až v roce 1939 Al Dubin. Skladba se rázem vyhoupla na špičku nejprodávanějších desek. Vždyť ji hrávaly za starých časů v hospodách pianoly a nový text se ohlížel – stejně jako my – za uplynulým létem s jeho bláhovými nadějemi, krátkými láskami a zlomenými srdci, které za chvíli budou minulostí, stejně jako pomíjivé Indiánské léto!

Léto, ty indiánské létoJsi slza, která přichází po červnovém smíchuVidíš tolik snů, které se nesplnilySpřádali jsme je, když bylo léto novéTak se koukniNa ta srdíčka zlomenáNevyřčenými slovyJsi jen stín románku na scestí, k němuž tě svedl červenSkončí tak záhy, a proto říkám:Sbohem, indiánské léto!