Ozvěny festivalu a předzvěsti premiér

6. prosinec 2004

V Praze skončil 7. ročník Festivalu francouzského filmu a přesunul se do dalších českých měst. Program byl rozdělen do několika sekcí: festival představil snímky oceněné letos v Cannes, DVD sekce byla určená pro komorní publikum malého sálu Světozoru, "Pocty" byly sestaveny z retrospektivy tří herců a režisérů. Asi nejzajímavější sekcí byly Předpremiéry.

Festival otevřel očekávaný Můj učitel Ibrahim, který se do českých kin dostal hned 2. prosince. Snímek o přátelství židovského chlapce, kterého ve třinácti letech opustí podivínský otec, a moudrého, ale tajuplného hokynáře Ibrahima nezklamal očekávání. Do paměti se vryje především herecký výkon Omara Sharifa zprostředkujícího Ibrahimovu svéráznou životní filosofii súfijského (ale rozhodně ne ortodoxního) ražení.

Plakát k filmu Exil

Od stejného dne mohou čeští diváci zhlédnout Exil Tonyho Gatlifa, který za jeho režii získal letos ocenění v Cannes. Režisér sleduje bezstarostnou a impulsivní cestu Zana a Naimy z Paříže do Alžírska. Zano chce poznat prostředí svých rodičů, kteří odsud utekli a zahynuli, když on byl malý. Živočišná Naima myslí pouze na "to jedno", ale v duši si nese také hluboký šrám. S několika eury v botě, uzlíkem oblečení a nezbytným walkmanem vyrazí mladý pár na jih. "Jejich jediným zavazadlem je hudba," píše se v programu festivalu a Zano sám ve filmu říká, že "hudba je jeho náboženstvím". Ústřední téma cesty pěšky, načerno vlakem i lodí tedy doprovází impulsivní rytmus flamenka, techna, španělských lidovek i arabských extatických hudebních výlevů. Hudba je ve filmu důležitá, utváří jeho další rozměr. Přesně dokresluje atmosféru a rozpoložení hrdinů. Ti se setkávají s lidmi ze zapadlých vesnic, s uprchlíky, cikány, tanečnicemi flamenka i svůdníky s ohnivým pohledem. Film je výpovědí o pocitech, užívání si života v přítomnosti a smyslnosti. Neopominutelný je i pokus o autentický pohled na muslimský svět, s nímž hrdinové bez problémů nacházejí společný jazyk.

Pod bezstarostným povrchem road movie Exil však vyvěrají poněkud závažnější témata. Oba hrdinové si nesou svá stigmata, kterých se sice nezbaví, ale pokusí se s ním vyrovnat. Zanovo hledání vlastní etnické identity vycházející z palčivého pocitu vykořeněnosti koresponduje s autobiografickým příběhem režiséra Tonyho Gatlifa.

Až v polovině ledna přijde do českých kin snímek Françoise Ozona 5x2, který mapuje v pěti obrazech jeden partnerský vztah. Film sleduje vývoj pozpátku, tedy od rozvodu, přes manželskou krizi, k první kolizi při porodu i poněkud netradiční svatební noci, až k romantickému seznámení. Tento postup není samoúčelný. Můžeme tak dobře sledovat probouzející se rozkol, kterého bychom si v normálním sledu nevšimli. Optimistický závěr plný nadějí diváka chlácholí a zároveň připomíná vlastní falešné romantické představy, které vkládáme ze začátku do každého vztahu.

Plakát k filmu 5x2

Z dalších předpremiér připoměňme snímek Double zero, který je parodií na akční filmy. Tajní agenti Will a Ben jsou najati pro supertajný úkol a netuší, že jsou jen atrapami, které mají odvést pozornost od skutečných tajných agentů. Z komediálního žánru se rekrutuje i snímek Super prohnilí, který završuje trilogii o svérázných praktikách protřelé dvojice Francoise a Reného, kteří tentokrát "zaučují" mladého horlivého stážistu Juliena.

Organizátoři se snaží festival stále nějak vylepšovat. Letošní novinkou byla DVD sekce, která divákům na velkém plátně přinesla hrané filmy, dokumenty i záznamy koncertů prostřednictvím DVD nosičů, které jsou jinak k mání i v obchodech. Bez zajímavosti nebylo ani kinohraní, během něhož filmovou projekci doplňoval živý hudební doprovod arabsko-andaluského stylu skupiny Ranajam.

autor: mat
Spustit audio