Otto Schmidt: Rekviem za Almu
Tragický příběh houslové virtuosky Almy Roséové, která zahynula v Osvětimi. Jako dirigentka jediného dívčího táborového orchestru prožívá Alma otevřený konflikt mezi vysokými profesními nároky a morálními hodnotami, poznamenanými přežíváním v „továrně na smrt“. Schmidtova hra o nadané neteři Gustava Mahlera, která se do koncentračního tábora dostala nešťastnou náhodou, vychází ze skutečných reálií. On-line k poslechu do pondělí 3. dubna 2017.
Alma Roséová (1906–1944) se narodila do hudebního prostředí. Talent získala nejen po otci, významném houslistovi a koncertním mistrovi Arnoldu Rosé, ale také z matčiny strany. Slavného strýce Gustava Mahlera sice zažila jen jako dítě, ale byla si vědoma závazků vůči rodinným hudebním kořenům. Provdala se za otcova žáka, českého houslistu Vášu Příhodu, ale profesionální žárlivost ze strany manžela brzy přispěla k jejich rozchodu. Tušila, že jí kvůli židovskému původu hrozí nebezpečí, proto se s otcem přestěhovala do Británie. Přitom však dále koncertovala po evropských zemích, které ještě nebyly obsazeny nacisty. Při jednom pohostinském vystoupení byla na základě udání nečekaně zadržena a při útěku do Švýcarska polapena gestapem. To ji deportovalo do Osvětimi. Když nacisté zjistili, jak významnou vězeňkyni získali, nabídli jí „prominentní práci" – dirigovat dívčí táborový orchestr. K dispozici neměla takřka žádné profesionální hráčky, přesto je tvrdou „drezúrou" přiměla k slušným výkonům. Orchestr hrával vězňům při nástupech do práce, o víkendech koncertoval pro dozorce a esesmany. Pedantická Alma Roséová své hráčky nešetřila, ale jen díky tomu jim vydobyla úlevy, které mnohým z nich pomohly Osvětim přežít. Zemřela náhle, pravděpodobně na otravu jídlem.
„Odvahu, vůli, nedat se. Tyhle mahlerovské vlastnosti mě zachrání.“
Otto Schmidt: Rekviem za Almu
Působivá rozhlasová hra Otty Schmidta (1912–1994) je koncipována jako vnitřní střet vynikající hudebnice s hodnotami světa, ve kterém byla vychována, a s těmi, do kterých byla násilně uvržena. Hrůzy, které se kolem ní dějí, přežívá díky hudbě a vidinám, ve kterých se radí se strýcem Gustavem. Ani ty ji však nedokáží ochránit od nenávisti ostatních vězňů. O nejednoznačné a zoufalé pozici Almy Roséové se dozvídáme díky pátrání muzikologa a vzpomínkám přeživší osvětimské lékařky, které se odehrávají v současnosti.
Osoby a obsazení: Alma Roseová (Drahomíra Hofmanová), Gustav Mahler (Jiří Dušek), Yvetta (Ivana Vavrová), Halina (Libuše Kafková), Regina (Simona Peková), Marie (Jana Janěková), Marie - pamětnice (Helena Kružíková), Egon (Karel Riegel), Profesor (Pavel Leicman), Mandelová (Sylva Talpová), 1. žena (Eva Gorčicová), 2. žena (Drahomíra Kočová), Hlas (Elena Frišaufová)
Hraje: Komorní orchestr
Úprava a aranžmá skladeb Gustava Mahlera aj.: Milan Vidlák
Sólo na housle: Josef Jakubec
Zpěv: Lenka Hrušková
Autor: Otto Schmidt
Dramaturgie: Jiří Hubička
Režie: Petr Adler
Natočeno v Československém rozhlase Brno v roce 1988.
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
