Otevřené hlavy. Setkání se světovými intelektuály v sérii tvůrců z Rádia Wave

9 fotografií

Rod Dreher, publicista

Rod Dreher začínal jako filmový kritik, dnes píše pro magazín American Conservative. Nedávno mu vyšla čtvrtá kniha, v níž rozebírá situaci křesťanů v americké společnosti. Do zdánlivě úzkého tématu ale Dreher dokázal vměstnat provokativní kritiku západního pojetí společnosti. „Svět je vůči tradičnímu křesťanství nepřátelský, v zájmu vlastního přežití se z něj musíme stáhnout,“ říká v rozhovoru.

Bruce Sterling, spisovatel

Futurolog a spisovatel Bruce Sterling je tak trochu mytická postava. V 80. letech položil základy kyberpunku, vydal 13 románů a od roku 2003 píše blog pro technologický magazín Wired. „Populárnější než Facebook by mohlo být třeba nějaké nové náboženství,“ odpovídá na otázku o budoucnosti sociálních sítí.

Keller Easterlingová, architektka a urbanistka

„Chci víc než mít pravdu,“ říká architektka, teoretička a urbanistka Keller Easterlingová. Popisuje tak svou celoživotní snahu odkrývat mechanismy, kterými se vytváří podoba našich měst. Profesorka z Yale patří k nejprogresivnějšímu proudu současné teorie designu. Bavili jsme se s ní o neviditelném vlivu mimovládních organizací na naše životy nebo o výhodách, které přináší přemýšlení o městě jako počítačovém programu.

Espen Aarseth, filozof a teoretik her

Když Espen Aarseth mluví, cítíte, že ho ani po dlouhé kariéře neopustilo hráčské nadšení. Aarseth patří k zakladatelům herních studií, je šéfredaktorem odborného časopisu Game Studies a jednou z nejvlivnějších postav oboru. Mluvili jsme s ním o tom, proč herní vědce zajímá i římské koloseum a jaký význam má akademický výzkum her.

Jodi Deanová, politoložka

Jodi Deanová ve své knize The Communist Horizon analyzovala vliv socialistických experimentů na naše představy o komunismu a dnes se věnuje vztahu mezi aktivismem a stranickou politikou. V rozhovoru se vyjadřuje ke stavu levice, k úspěchu britských labouristů, a hovoří o tom, jak komunikační technologie posilují kapitalismus.

Virginia Eubanksová, politoložka

„Krizi bydlení technologie nemůže vyřešit, je to dané hodnotovým problémem,“ říká profesorka z Univerzity v Albany. V rozhovoru rozvádí, jak automatizované systémy podporují mýtus o chudobě jako osobním selhání a proč bychom na ně měli dávat pozor všichni. Podle Eubanksové totiž brzy budou ovlivňovat celou společnost.

Nick Bostrom, filozof

Švéd Nick Bostrom působí v Oxfordu a varuje, že se nám umělá inteligence může stát osudnou. „Mohla by vzniknout v takové podobě, kterou vůbec nezajímají lidské hodnoty,“ říká ředitel britského Institutu pro budoucnost lidstva. Jeho předpovědi zní jako z dystopického románu, vyplatí se mu ale naslouchat.

Armen Avanessian, politický filozof

Rakušan Armen Avanessian ve svém myšlení spojuje literární a politickou teorii s tou nejsoučasnější filozofií. Na problémy dneška se snaží dívat pohledem nezatíženým klasickou filozofickou tradicí. „Úkolem teoretiků je vymýšlení konceptů, díky kterým svět uvidíme zřetelněji,“ říká v rozhovoru a rozebírá, jak algoritmy mění naše pojetí času nebo proč kapitalismus ve své klasické podobě skončil.

Agata Pyzik, kulturní kritička

Polka Agata Pyzik přišla v knize Poor but Sexy s odvážnou tezí, že lidé z východní Evropy se cítí jako součást moderního Západu, na Západě si ale lidé stále představují, jak jezdíme ve volhách. „Komunismus jako politika je odsouzeníhodný, ale když z něj vypreparujete jen estetiku, je najednou sexy,“ říká Pyzik. Zatímco my bouráme socialistickou architekturu, na Západě je to módní retro.

Mark Lilla, politolog

Američan Mark Lilla si udělal jméno jako kritik politiky identity, která staví na tématech rasy a genderu. Lilla je ale hlavně akademik, říká si „historik idejí“. V rozhovoru rozebíráme politickou nostalgii, nebo proč se liberálům nedaří v USA vyhrávat volby. A vůbec nejlepším kritikem moderní společnosti je podle Lilly spisovatel Michel Houellebecq.