Osudy – Lutobor Hlavsa, 5 částí

15. srpen 2011

Adolf Branald, přítel hosta rozhlasových vzpomínek Lutobora Hlavsy - mj. napsal (Malá umělecká edice): „Lutobor Hlavsa začínal jako romantik, prošel se ctí sherwoodským lesem abstrakce, zapomněl na čas - ale vůbec ne na škodu - v svůdném surrealistickém háji, o něco se přičinil jeho přítel a učitel František Tichý. Protože hraje na flétnu a má rád Mozarta, měl hledání usnadněné. Hudba i obraz mají svůj kánon. Něco ho táhlo k nezaslouženě opomíjeným hodnotám. Poslechl našeptávání starých mistrů a dnes přichází, aby nás ujistil, že kánon ještě platí...

Ze setkání, na která se nezapomíná, zrodily se příběhy. Dokonce příběhy s tajemstvím. Tajemství ho přitahuje. Tajemství barev i tajemství nadýchané v tvářích, napovězené v souvislostech nebo v kontrastech minulých století s dobou naší. Skryté v aranžmá, v detailech a hlavně v pointě...“

Lutobor Hlavsa se narodil v roce 1924 v Praze v rodině malíře pražských motivů Stanislava Hlavsy. Byl soukromým žákem Františka Tichého. Vedle výtvarného talentu se u něj brzy prosadil i talent hudební a Lutobor Hlavsa v roce 1939 nastoupil na pražskou konzervatoř, kde studoval hru na flétnu ve třídě u Josefa Boka. Ve studiích pokračoval úspěšně i na AMU, působil v orchestru Opery 5. května, v Českém komorním orchestru, od roku 1948 se stal členem České filharmonie.

Byl znám jako nadšený propagátor soudobé hudby. Mnoho skladeb pro flétnu od jeho současníků mu bylo autory věnováno. Patří sem například Sonatina Radima Drejsla, Rapsódie a trio pro flétnu od Evžena Kolína, stejně jako Čtyři studie od Jana Rychlíka. Sám se zajímal o kompozici, v roce 1954 spolupracoval s Jindřichem Feldem na nástrojové stylizaci sólového hlasu pro flétnu v jeho Koncertu pro flétnu a smyčcový orchestr, klavír, harfu a bicí, který mu byl také autorem věnován.

Rozhlasové vyprávění Lutobora Hlavsy, dlouholetého flétnisty České filharmonie a malíře je bohaté na příběhy, detaily a známé osobnosti hudebního a výtvarného života. V roce 2006 ho natočila Eva Ocisková za technické spolupráce Tomáše Gsöllhofera.

autor: ČRo Vltava
Spustit audio

Více z pořadu