Osudy Josefa Pleskota. Rozhlasové vzpomínání jednoho z nejvýraznějších současných architektů
Josef Pleskot patří k nejvýznamnějším českým architektům současnosti. V publikaci Rostislava Šváchy „Česká architektura a její přísnost“, z padesáti nejdůležitějších staveb 1989–2004 u nás, které autor v knize uvádí, čtyři pocházejí právě z tvůrčí dílny Josefa Pleskota.
V Osudech architekt Pleskot vypráví nejen o svém životě, o svých stavbách, které ovlivnily především podobu Litomyšle, Ostravy a Prahy, ale také o svém vztahu k české krajině, našim městům a také historii. Vypráví o svém chápání umění, včetně nového cirkusu.
Ve dvou dílech svých Osudů se Pleskot věnuje Praze. Jeho pojetí české metropole řadím po bok pražské „klasiky“ A. M. Ripellina nebo Ch. Norberga-Schulze. Pleskotovo svědectví o Praze považuji o to cennější, že svými stavbami vstoupil do nitra města. Svou pražskou přítomnost si architekt ozřejmoval i v dialogu s jejími tvůrci, na které navazoval: například svým oltářem ve vinohradském kostele Nejsvětějšího Srdce Páně s Jože Plečnikem.
Své „osudové“ vyprávění architekt končí vyznáním eseji filozofa Martina Heideggera „Polní cesta“, který ho provází celým životem. A právě fenomén cesty patří k důležitým prvkům jeho pojetí architektury.
O Pleskotově roli v české architektuře svědčí i pasáž za zmíněné Šváchovy publikace o architektově tunelu procházejícím náspem Prašného mostu na pražském Hradě:
Po Přikrylově Galerii Benedikta Rejta v Lounech zde česká architektura 90. let dosáhla svého vrcholu – třetí neznám –, což potvrdilo také udělení evropské ceny Brick Award 2004.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Martin Františák: Mlčení. Příběh chátrajícího statku, který ovládá nejstarší člen rodu
-
Povídky Stefana Benniho, Marca Lodoliho, Itala Calvina a dalších italských spisovatelů
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
