Osudy Josefa Kouteckého. Rozhlasové vyprávění lékaře, vědce a zakladatele dětské onkologie v Československu
Ve věku 88 let zemřel v pátek lékař Josef Koutecký, byl přednostou kliniky v motolské nemocnici a také děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Za svůj život vyléčil tisíce dětských pacientů, získal řadu nejvýznamnějších ocenění a byl také literárně činný.
Život s medicínou, uměním a vědou Jen málo lidí o sobě asi může říci, že prožili tak bohatý život naplněný nejen smysluplnou prací, ale i láskou k lidem, zvířatům i umění, jako prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
Jeho životním krédem se stala povinnost a radost dávat, rozdávat se – ale stejně s tím právo brát, tedy radovat se ze všech krás světa.I když jako dítě chtěl být sedlákem a později učitelem, nakonec zvítězila touha stát se lékařem. Už během studií na gymnáziu ho uchvátila biologie. V září 1949 složil přijímací zkoušky na lékařskou fakultu v Praze, kde studoval s obrovským zápalem. Chtěl se věnovat dětskému lékařství, což se mu podařilo v květnu 1957, kdy nastoupil na kliniku dětské chirurgie v Praze na Karlově. Po několika letech tam zjistil, že se u nás vůbec neprovozuje obor dětské onkologie, a začal se proto problematice léčby nádorů u dětí cíleně věnovat. Obor, který u nás do té doby neexistoval, začínal budovat doslova od nuly: tehdy umíralo 97 % všech onkologicky nemocných dětí.
Josef Koutecký přednášel o dětské onkologii, publikoval – a tento obor se začal dostávat do povědomí odborníků. V roce 1974 se stal vedoucím nově zřízené autonomní stanice dětské onkologie při klinice dětské chirurgie v Praze na Karlově. V roce 1978, kdy se tato klinika i s onkologickou stanicí přestěhovala do Motola, bylo vytvořeno samostatné oddělení dětské onkologie. Oddělení se rozrůstalo a za dalších pět let se z něho stala klinika a Josef Koutecký jejím přednostou.
V léčbě nádorových onemocnění se objevovaly první úspěchy i díky tomu, že J. Koutecký začal zavádět v tomto oboru chemoterapii, poukazovat na multidisciplinární a interdisciplinární charakter tohoto oboru z hlediska diagnostiky i léčby, ale současně se snažil věnovat velkou péči také psychologickým aspektům terapie. I díky jeho nezměrnému úsilí tento obor nakonec dosáhl výsledků téměř zázračných: v současné době je léčba úspěšná u 83 % onkologicky nemocných dětí a mladistvých.
Stejný důraz jako na léčení však Josef Koutecký kladl na akademickou činnost a výuku mediků. Byl děkanem lékařské fakulty UK v Praze, prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy, budoval teoretické ústavy a obory dětského lékařství na fakultě. Stal se též zakládajícím členem Učené společnosti ČR a v letech 1998-2002 byl jejím předsedou. Medicína je podle jeho slov obtížná proto, že lékaři neustále pracují s lidmi, kteří cítí bolest, strach, utrpení a úzkost o sebe nebo své blízké – a lékař se s tím musí vyrovnat. V tom mu byla vždy velikou oporou především rodina – manželka a tři děti – a v nemenší míře i víra, ale také hudba a výtvarné umění. Byl členem Rady Národního divadla, Nadace Národní galerie, Správní rady Akademie výtvarných umění, Nadace Českého svazu výtvarných umělců grafiků atd., zahajoval řadu výstav, křtil mnoho desek a knih.
Za svůj život získal Josef Koutecký i řadu ocenění, včetně medaile Za zásluhy od prezidenta republiky v r. 1996, Medaile Josefa Hlávky, Medaile J. E. Purkyně, Zlaté medaile 2. LF UK, Zlaté medaile UK nebo Čestné medaile Akademie věd ČR DE SCIENTIA ET HUMANITATE OPTIME MERITIS. V roce 2010 obdržel vysoce prestižní ocenění Národní cenu Česká hlava za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie, o pět let později převzal též Cenu Neuron za přínos světové vědě v oboru medicína.
Pořad byl natočen ve spolupráci s Učenou společností, jíž byl prof. Koutecký zakládajícím členem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
