Osudy Jaroslava Šedivého. Poslechněte si rozhlasové vzpomínky bývalého ministra zahraničí a velvyslance

Když v normalizačních letech umýval Jaroslav Šedivý okna v pražských domácnostech, mnozí zákazníci už věděli, že s kýblem a hadrem – glancákem k nim přichází doktor filozofie, renomovaný historik a politolog, který v socialistickém režimu nesmí vykonávat svou práci. Nemohli však tušit, že jejich okna čistí budoucí diplomat, velvyslanec, ministr zahraničí. V desetidílném cyklu Osudy uvádíme vzpomínky muže, který se teprve v prosinci 1989 mohl vrátit ke své profesi a který pak stál u zrodu naší nové zahraniční politiky.

Jaroslav Šedivý zavzpomínal na stěžejní okamžiky vyjednávání se sovětskou stranou|foto:Šárka Ševčíková, Český rozhlas

Jaroslav Šedivý byl od prosince 1989 poradcem ministra zahraničních věcí Jiřího Dientsbiera, poté velvyslancem ve Francii a od roku 1995 v Belgii a Lucembursku. Jako místopředseda a ministr zahraničí ve vládě Josefa Tošovského působil do roku 2002 jako velvyslanec ve Švýcarsku. 28. října 2005 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy a od listopadu téhož roku je také nositelem Řádu Čestné legie, což je jedno z nejvyšších francouzských vyznamenání.

Publikoval v mnoha odborných časopisech a je autorem několika historických knih: „Metternich kontra Napoleon“, „Děkabristé“, „Tajemství a hříchy rytířů templářského řádu“. První dvě knížky vydal nejprve pod pseudonymem: teprve po roce 1989 se mohly v novém vydání objevit pod jeho jménem. Z období budování naší nové zahraniční politiky je kniha „Černínský palác v roce nula“.