Osudy japonské houslistky Yuriko Kuronumy

V roce 1958 vypsala československá vláda stipendium pro čtyři japonské studenty – tři muzikanty a jednoho filologa. Byli mezi prvními, kteří mohli z Japonska vycestovat po 2. světové válce. Do Prahy tehdy přiletěla i osmnáctiletá japonská houslistka Yuriko Kuronuma.

AMU absolvovala úspěšně v roce 1962, vzápětí byla pozvána i na mezinárodní festival Pražské jaro. V Praze se stihla zamilovat a provdat, a to za mexického studenta, antropologa, archeologa, textilního inženýra. Svůj domov si nakonec vybrali v Mexiku.

Během své kariéry Yuriko Kuronuma natočila řadu snímků pro rozhlas – jejím klavírním partnerem byl legendární Alfred Holeček, skladatel Jiří Jaroch jí věnoval svou Koncertantní symfonii pro housle a orchestr, spolupracovala se Symfonickým orchestrem Čs. rozhlasu a dirigentem Aloisem Klímou, hostovala na mezinárodním festivalu Pražské jaro.

Miluje hudbu Antonína Dvořáka, o němž napsala knihu pro japonské děti a věnovala ji svým přátelům, Smetanovu kvartetu. Kniha byla vydána už nejméně dvacetkrát a těší se stále velké popularitě. Před více než třiceti lety založila Akademii Yuriko Kuronuma. Jednou z uměleckých hvězd, která se zrodila pod jejím pedagogickým vedením, je houslista Adrian Justus.

Největším překvapením rozhlasových vzpomínek Yuriko Kuronumy je nejen to, že neuslyšíme překlad vyprávění v japonštině, ale její půvabnou češtinu, kterou studovala před padesáti lety a rozhodně neměla příležitost jí později běžně hovořit. Fascinující je její srdečnost, bezprostřednost, humor, její upřímná okouzlení místy, která důvěrně znala a která se jí pohotově vynořují z paměti, podnětné jsou její postřehy změn, jež by nám neměly zevšednět, inspirující je její nestranné vidění „vzdálených“ kultur – japonské, české, evropské, mexické.

Připravila: Eva Ocisková
Technická spolupráce: Tomáš Gsöllhofer

Natočeno v roce 2012.