Osudy Alexandera Goldscheidera. Rozhlasové vzpomínání publicisty, skladatele a producenta
Alexander Goldscheider pochází z Prahy. V jeho příběhu se spojují dva významné proudy, jež obohacovaly českou kulturu ve 20. století. Po otci, novináři Františku Goldscheiderovi, je to proud židovský, podnikavý a intelektuálně pronikavý, ale téměř vyhlazený holocaustem. Po matce je to hudební a divadelní kultura ruských emigrantů před bolševickou diktaturou.
Rodičům a prarodičům věnuje Alexander Goldscheider ve svém vyprávění velkou pozornost: matka Nina Zvjagina byla herečkou v Divadle E. F. Buriana, otec František Goldscheider se stal šéfredaktorem prestižního časopisu Kino a v televizi vykladačem filmové historie. Syn, narozený přesně uprostřed století v roce 1950, tak vyrůstal v Praze v kulturním prostředí, jež bylo přímo esencí atmosféry šedesátých let.
K té době patřila konečně i možnost cestovat, které využil k cestě po Evropě a – jak sám říká – „cílenou náhodou“ i do Spojených států. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 v USA se svou dívkou ( a pozdější ženou) Irmou na čas zůstal a zažil, jak těžko se člověk protlouká v cizině a jak může být život i nebezpečný.
Pobyt v USA byla tvrdá zkušenost, ale bez úmyslu emigrovat. Alexander vystudoval v Praze hudební vědu a stal se publicistou, skladatelem a de facto producentem (i když v Čechách se té funkci tak neříkalo) v oboru populární hudby. K emigraci ho přimělo až naléhání a vyhrožování Státní bezpečnosti. Spolupráci odmítl a spolu s manželkou Irmou a dvěma malými dětmi odešel roku 1981 do Anglie, kde žije dodnes. Vypráví o svém návratu k hudbě, tentokrát v roli skladatele, producenta, vydavatele CD, mimo jiné hudby z Terezína, o zaujetí elektronikou a digitálními technologiemi, o založení původně počítačové společnosti Romantic Robot, která se už desetiletí věnuje hudební a literární produkci.
Alexander Goldscheider nevypráví o svém životě jako o jednoznačné cestě k úspěchu, i když i tak by se k vlastnímu osudu mohl postavit. Čas vyprávění věnuje také úvahám: o náboženské víře, o židovství, o moderních technologiích,o situaci emigranta, tak zakotvené v rodinné paměti, a samozřejmě o hudbě. Mezi řádky vysvítá vlastnost, o niž se v životě opírá: laskavá pozornost ke každému člověku a schopnost mít dobré vztahy a věrné přátele. Desetidílné Osudy jsou doprovázeny hudbou, u níž je skladatelem, interpretem a někdy autorem zpívaného textu. Některé životopisné momenty nebo zamyšlení jsou sdělovány právě hudebním doprovodem Osudů, v několika dílech přímo pro rozhlasový projekt zkomponovaným a provedeným.
Alexander Goldscheider žije v Londýně, ale do Prahy často přijíždí. Má tři děti, synové Kryštof a Samuel jsou hudebníci, dcera Lisa a její tři synové nesou dál tradici židovství.
Nejposlouchanější
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.