Osudové chvíle 20. století v Českém centru, Letní Letná a opera v Bregenz

21. srpen 2014

Osudové chvíle 20. století představuje výstava v Českém centru Praha v Rytířské ulici. Kolekci dobových snímků vybrala fotografka Dana Kyndrová. Píše se v úvodu rozhovoru s fotografkou, který pro Lidové noviny připravila k příležitosti zmíněné výstavy Judita Matyášová.

Ta se Dany Kyndrové hned v úvodu ptá, jak vzpomíná na srpnovou okupaci v Praze, kdy jí bylo třináct let. „Někdy kolem čtvrté ráno nám volal známý, co se děje. Máma dopoledne vyrazila do práce, tenkrát dělala v Orbisu. Její šéf řekl, že kdo umí fotit, ať jde do ulic, a pak se z toho vyrobí pohlednice. My jsme s tátou jeli autem do centra. Pořád mi říkal: ,Dívej se, ať si to všechno zapamatuješ‘“, vzpomíná Kyndrová.

Výstavu Osudové chvíle 20. století hodnotí i Jan Šída v Právu. Kurátorka Dana Kyndrová podle něj shromáždila prakticky to nejlepší, co v této oblasti lze nalézt. Vystavené snímky dělali tvůrci zvučných jmen, například Tibor Honty, Miloň Novotný, Jan Reich, Dagmar Hochová, Jaroslav Kučera, Miroslav Zajíc či Jan Šibík. Proto mají podle Šídy všechna díla nejen nespornou dokumentární hodnotu, ale především vysokou hodnotu uměleckou.

Kritiku výstavy, která je zaměřena především na osudové roky minulého století 45, 68, 69 a 89, končí Šída slovy staré pravdy, že národ, který neakceptuje svou historii, je odsouzen si ji znovu zopakovat. Podle novináře možná i tato výstava v Českém centru přispěje k tomu, aby se to nestalo.

Šapitó, kde si muži měří svaly a dívky se upejpají, je nadpis článku Tomáše Šťástky v Mladé frontě Dnes o představení Loser(s) pod značkou akrobatického dua DaeMen, ve kterém vedle jednoho člena DaeMen Petra Horníčka účinkuje šestice akrobatů. Námět a choreografie pak nesou podpis uznávaného choreografa Jarka Cemerka. Představení Loser(s), na začátku kterého vám u vchodu do šapitó vtisknou letenku ve směru Praha – Barcelona, probíhá v rámci festivalu Letní Letná.

Loser(s) slibují reflexi faktu, že v dnešním zrychleném tempu mnoho lidí ztrácí svou osobnost a vizi, silná slova vzbuzují podle Šťástky očekávání až existenciálního zážitku, ale jak to tak u představení nového cirkusu bývá, pouze uvozují vycizelovanou audiovizuální podívanou, pod kterou si divák může naroubovat téměř jakoukoli závažnou myšlenku.

Na jednom z nejznámějších letních operních festivalů, jenž se koná v rakouském Bregenzu, se hraje na scéně umístěné přímo na Bodamském jezeře. Produkce festivalu se pyšní monumentální výpravou a různými efekty. Od roku 2010 se na festivalu podílí i Pražský filharmonický sbor, který už má letos za sebou 24 představení Mozartovy Kouzelné flétny. Pět jich ještě zbývá. Věra Drápelová v Mladé frontě Dnes konstatuje, že krás rakouské přírody si čeští zpěváci neužijí. Pracovní program má sbor naditý, podílí se totiž i na dalších projektech, které se hrají na různých místech Bregenzu pod střechou a jimiž festivalová dramaturgie vyvažuje okázalou show na jezeře.

autor: Adam Rut
Spustit audio