Oratorní diptych Jutrznia Krzysztofa Pendereckého v Sedmém nebi Vladimíra Franze
Vladimír Franz nás v Sedmém nebi provede oratorním diptychem Krzysztofa Pendereckého Jutrznia. Na sklonku 50. let 20. století došlo v Polsku k výraznému kulturnímu uvolnění. Pro hudbu to bylo doslova blahodárné. V roce 1956 vzniká Varšavská jeseň, první festival soudobé hudby v celém socialistickém bloku. Byla tak nastoupena cesta k odstranění vývojového deficitu způsobeného totalitou.
Skladatelé se mohli konečně volně nadechnout a mířit k metám, o nichž doposud jen snili. Mnohým se to podařilo a jejich dílo se stalo součástí světové kultury – Witold Lutosławski, Tadeusz Bart, Henryk Görecki a nejmladší z nich, Krzysztof Penderecki.
Oratorní diptych Jutrznia (Jitřní) je portrétem, oslavou západokřesťanského ritu a zároveň i velkým humanistickým dílem. Jde o rozsáhlé duchovní skladby napsané v letech 1970–1971, tvořené dvěma částmi – Jutrznia I: Zmartwychwstanie Pańskie (Zmrtvýchvstání Páně) a Jutrznia II: Zesłanie Ducha Świętego (Seslání Ducha svatého). Penderecki se inspiroval pravoslavnou velikonoční jitřní liturgií ve staroslověnštině a dílo vzniklo z jeho osobní duchovní potřeby navázat na náboženské motivy po úspěchu Pašijí podle sv. Lukáše.
Zatímco první část vznikla samostatně bez zvláštní objednávky, druhá část – Jutrznia II – byla napsána k oslavě 700. výročí založení dómu v Münsteru, kde měla také v roce 1971 premiéru. Skladba je určena pro čtyři sólisty (soprán, alt, tenor, bas), velký smíšený sbor a rozsáhlý orchestr se smyčci, dřevy, žesti, varhanami a bohatou bicí sekcí. Penderecki zde spojuje moderní techniky (clustery, glissanda, šumy) s melodickými prvky pravoslavného chorálu.
Nejposlouchanější
-
Martin Františák: Mlčení. Příběh chátrajícího statku, který ovládá nejstarší člen rodu
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
-
Karel Čapek: Věc Makropulos. Mistrovské drama o touze po nesmrtelnosti ve skvělém obsazení
-
Alena Zemančíková: Praskolesy. Každé rozsvícení lampy na nočním stolku rozžehne dávné vzpomínky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.