Opravený Clam-Gallasův palác se otevře veřejnosti. Je to jeden z nejlepších paláců vrcholného baroka v Evropě, říká architekt

21. září 2022

Býval společenským centrem tehdejší Prahy, koncertoval v něm Mozart i Beethoven. Poslední čtyři roky byl barokní Clam-Gallasův palác v centru Prahy zavřený kvůli rekonstrukci, která vyšla na půl miliardy korun. Veřejnosti se poprvé otevře 28. září, na programu dne otevřených dveří budou komentované prohlídky.

V paláci najdeme jeden z nejlépe dochovaných dobových interiérů u nás. Je jedinečnou ukázkou bydlení a způsobu života tehdejší aristokracie. I proto by v něm v budoucnu měla být palácová expozice. „V Praze je přes 130 šlechtických paláců a ani jeden není přístupný veřejnosti. Bylo by krásné ukázat životní styl nejvyšší elity té doby i v prostředí rezidentních měst, ve kterých trávila zimu, nejen na zámcích na venkově, kde pobývala přes léto,“ popisuje autor rekonstrukce, která je nominovaná na Stavbu roku 2022, architekt Petr Malinský z kanceláře Arpema.

Clam-Gallasův palác, 2022

Kromě toho bude část prostor paláce využívat Muzeum hlavního města Prahy pro prezentaci své sbírky z období baroka.

Palác navrhl pro hraběte Jana Václava Gallase, jednoho z nejvýznamnějších diplomatů své doby, vídeňský dvorní architekt Johann Bernard Fischer z Erlachu. „Stavěl především ve Vídni pro císaře, ale tady provedl svou nejkrásnější pražskou realizaci. Je to jeden z nejlepších paláců své doby v Evropě,“ říká Petr Malinský.

Stavbu komplexu ovšem dokončili až dědicové Jana Václava. A poté, co se Gallasové spojili s rodem hrabat z Clamu, se palác stal společenským centrem tehdejší Prahy. Koncertoval tu Mozart i Beethoven.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.