Opravený Clam-Gallasův palác se otevře veřejnosti. Je to jeden z nejlepších paláců vrcholného baroka v Evropě, říká architekt
Býval společenským centrem tehdejší Prahy, koncertoval v něm Mozart i Beethoven. Poslední čtyři roky byl barokní Clam-Gallasův palác v centru Prahy zavřený kvůli rekonstrukci, která vyšla na půl miliardy korun. Veřejnosti se poprvé otevře 28. září, na programu dne otevřených dveří budou komentované prohlídky.
V paláci najdeme jeden z nejlépe dochovaných dobových interiérů u nás. Je jedinečnou ukázkou bydlení a způsobu života tehdejší aristokracie. I proto by v něm v budoucnu měla být palácová expozice. „V Praze je přes 130 šlechtických paláců a ani jeden není přístupný veřejnosti. Bylo by krásné ukázat životní styl nejvyšší elity té doby i v prostředí rezidentních měst, ve kterých trávila zimu, nejen na zámcích na venkově, kde pobývala přes léto,“ popisuje autor rekonstrukce, která je nominovaná na Stavbu roku 2022, architekt Petr Malinský z kanceláře Arpema.
Kromě toho bude část prostor paláce využívat Muzeum hlavního města Prahy pro prezentaci své sbírky z období baroka.
Palác navrhl pro hraběte Jana Václava Gallase, jednoho z nejvýznamnějších diplomatů své doby, vídeňský dvorní architekt Johann Bernard Fischer z Erlachu. „Stavěl především ve Vídni pro císaře, ale tady provedl svou nejkrásnější pražskou realizaci. Je to jeden z nejlepších paláců své doby v Evropě,“ říká Petr Malinský.
Stavbu komplexu ovšem dokončili až dědicové Jana Václava. A poté, co se Gallasové spojili s rodem hrabat z Clamu, se palác stal společenským centrem tehdejší Prahy. Koncertoval tu Mozart i Beethoven.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
