Opravdová romantika souvisí s tím, že si člověk všechno připravuje sám. Proto mi vyhovuje kočovné divadlo, říká Matěj Forman
Divadlo bratří Formanů a Barokní opera, Bouda, loď Tajemství, Obludárium, Kniha džunglí – to jsou projekty, za kterými stojí divadelník, scénograf a režisér Matěj Forman. Jak vzpomíná na dobu, kdy se s bratrem Petrem proháněl po Praze na kolečkových bruslích? Jak se zrodila spolupráce trojice Matěj – Petr – Miloš Forman na inscenaci Dobře placená procházka s Jiřím Suchým v hlavní roli? I o tom mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
„Nechtěli byste nově zpracovat Louskáček?“ zeptal se jednoho dne vedoucí taneční skupiny Dekkadancers Štěpán Pechar ředitele Jatek 78 Štěpána Kubišty a Matěje Formana. Tahle idea se Formanovi příliš nepozdávala, ale obratem si vzpomněl na strašidelné pocity, které jako kluk zažíval jeho nevlastní táta Jan Kratochvíl, když od tetičky slýchal kapitoly z Knihy džunglí. Nápad zakrátko dostal konkrétní obrysy. Jak se inscenačnímu týmu povedlo dostat do cirkusového šapitó džungli i s orchestrem, to mohou posoudit návštěvníci stanu Azyl 78 na pražském Výstavišti od 7. června.
Maketou proti počítačům
Matěj Forman je režisérem Knihy džunglí, ale také jejím scénografem. Během příprav nepracoval s počítačovým modelem, nýbrž s ručně vyrobenou maketou šapitó ve velkém měřítku. Ve Vizitce řekl, že počítačům v tomto směru příliš nevěří, a tento analagový přístup je pro něj v lecčems typický. Ačkoliv má za sebou několik spoluprací s Národním divadlem – v rozhovoru se vrátil například k Dobře placené procházce, kterou roku 2007 přichystal s tatínkem Milošem a dvojčetem Petrem, anebo Jeníčkovi a Mařence, což je opera, již režíroval on sám – doma se cítí ve světě ručně vyřezaných kulis, poctivých animací a svépomocí naneseného makeupu.
Kořeny tohoto přístupu jsou u Matěje Formana dobře dostopovatelné. Ve druhé polovině 80. let se spolu s Petrem Formanem a jmenovcem Milanem účastnili divadelních poutí na Střeleckém ostrově, což byly přehlídky souborů s přesahem do výtvarného umění či hudby. V 90. letech se pak díky úspěšnému představení Barokní opera dostali také do Francie. Roku 1996 se Formani připojili k projektu Bouda členů souboru Voliére Dromesko, a tento moment popsal Matěj Forman ve Vizitce pro další vývoj jako klíčový.
„Jsou umělci, kteří na to jdou intelektuálně a velkou myšlenkou chtějí vyjádřit téměř abstraktní věc. My jsme odchovaní divadelními poutěmi, brácha Petr studoval na DAMU loutkařinu, já animaci na UMPRUM, a touha být spolu nás zavedla na Střelecký ostrov. Vyhovuje nám hluboká stránka kočovného divadla, opravdová romantika totiž souvisí s tím, že si člověk všechno připravuje a dělá sám. Někde tam se rodí touha neoddálit se divákovi, zůstat s ním i po představení,“ vysvětluje.
Čtěte také
Pod hlavičkou Divadlo bratří Formanů spolupracují Matěj a Petr od první poloviny 90. let, v současné době si ovšem dávají od úzké kooperace pauzu a každý primárně dělá na svých věcech. Zjeví-li se ale téma, které zajímá oba umělce, Matěj Forman návrat do tandemu nevylučuje.
Související
-
Na Discoland přišli i ti, které jinak divadlo příliš nezajímá, říká režisér Petr Erbes
Pro inscenaci Discoland v Divadle Na Zábradlí byla spouštěcím momentem kniha vzpomínek podnikatele Ivana Jonáka. Nejen o ní mluvil režisér ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
-
Angažmá v Dejvickém divadle je pro mě krok z komfortní zóny, říká herec Tomáš Jeřábek
Jeho tvář je úzce spojená s postavou úlisného bankéře v jedné reklamní kampani, své síly ale Tomáš Jeřábek vkládá hlavně do divadelního a filmového herectví.
-
Devadesátá léta jsou pro starší nostalgie, pro mladší exotika a bizár, míní publicista
Devadesátky na divadle, v TV nebo ve filmu. Co nám v uměleckém ztvárnění porevolučních let chybí? Saša Michailidis se ptá Jany Machalické a Vojtěcha Ryndy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
