Ondřej Neff: Vánoce a stromeček
Včera jsme s Ljubou instalovali vánoční stromeček. Ano, správně se má strojit o Štědrém dnu, ale doba je vyvrácená z kloubů a proč si radost neprodloužit jaksi dopředu. Mám vánoční stromečky rád. Můj tatínek ke stáru bručel „v poslední době nedělám nic jinýho, než strojím vánoční stromeček“ a já teď mám ke stáru stejný pocit.
Ale nevadí mi to, protože, jak jsem řekl, mám stromečky rád. Má se odstrojovat na Tři krále, já ho vždycky hájím a prosazuji princip „stromeček až do Velikonoc“. Zatím se mi to ještě nikdy nepodařilo, ale do února už jsem stromeček několikrát uváděl.
Čtěte také
Koupili jsme ho v Břežanech, dnes je radost kupovat stromeček. Vybíráte ten nejhezčí ze všech hezkých. Moc se mi líbila jedna jedlička s nápadně světlým jehličím, Ljuba pravila, že jí připadá moc světlá a šli jsme dál. Na konci řady zas pravila, že ten světlý byl přece jen nejhezčí, jenže mezi tím nám ho někdo vyfouk.
To byl jediný zádrhel, pokud se vůbec o zádrhelu dá mluvit. Když si vzpomenu, jak se kupovaly stromečky za totáče! Kupovaly? Sháněly se. Daly se sice koupit, ale to byly šmahem smrčky řezané někdy v létě. Byly celé placaté, jak ležely někde v ohradě na sobě, a když jste stromeček nesli domů, nesměli jste s ním klepnout, protože by pustil všechno jehličí.
Hajnej nebyl doma
Jednou kamarád Vladimír dostal tip na hajnýho někde u Křivoklátu, že prodává stromečky. Vzal jsem auto, jel k Vladimírovi, že pojedeme. Otevřela mi jeho žena, celá zuřivá, jak už ženské před Vánoci bývaly. Co že prý chci. Já na to, že pojedeme k hajnýmu pro vánoční stromeček. Ta spustila dílo! To jseš celej ty, ječela na Vladimíra. Vánoce na krku a milostpán si vzpomene jet pro vánoční stromeček.
Čtěte také
My tam přese všechno dojeli. Hajnej nebyl doma, jenom hajná, moc pěkná ženská, sympatická, usměvavá. A že jo, pojďte se podívat, stromečky jsou tady za hájenkou. Vybral jsem si, Vladimír taky, zaplatili, naložili do auta, načež přijel hajnej a taky, co že tam chceme. No že jsme přijeli pro ty stromečky. Pro jaký stromečky, na to hajnej.
Byl to pořádnej kus chlapa, černé fousy do půl hrudi, ramena jak trám, moc se k té hajné a k hájence hodil. On měl ty stromečky připravené pro někoho jiného a pak už jsme slyšeli jeho burácení a její jekot a odjížděli jsme lesní silnicí křivoklátskými hvozdy vstříc Praze, kde čekala rozlícená Vladimírova manželka.
Tohle se dnes nestane. Na druhou stranu, nebude o čem vyprávět. Stromeček zakoupen, ozdoben a co k tomu dodat? Užijte si Štědrý den, bude už brzy.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
