Ondřej Koupil: Spisovný jazyk je jazyk spisů

Bohemista a klasický filolog Ondřej Koupil letos připravil k vydání antologii ze Svatováclavské bible, jedné z nejvýznamnějších barokních památek.

Jedná se o ,nedělní a sváteční čtení‘ z bible katolické reformace. Byla to bible 17. a 18. století, ale jak se od počátku národního obrození převypravovával český národní identifikační příběh, tak se důrazy přesunuly jinam.

Svatováclavskou bibli však vnímá ne jako opozici ke Kralické bibli, ale v jejich propojenosti a spjatosti. Vydáním této čítanky se Ondřej Koupil spolu s historikem Jiřím Havlíkem a kunsthistorikem Martinem Mádlem pokusili o navrácení Svatováclavské bible do veřejného povědomí a teprve pak by mělo následovat její úplné vydání.

Ondřej Koupil zároveň věnuje badatelskou pozornost mluvnicím češtiny 16.–19. století. A jak napínavé a dobrodružné je jejich čtení? „Uživatelé jazyka s tak úctyhodnou a dlouhou historií, jako je jazyk český, mají povinnost znát jeho hloubku. Je to jako byste plavali: je důležité umět se udržet na hladině, ale zároveň byste si měli být vědomi hloubek pod sebou a snažit se odkrývat jejich krásu.“

V českém prostředí hraje jazyková identifikace obrovskou roli a bohužel působí až jako bič: ty nemluvíš jako my, ty nejsi s námi.

Vývoj jazyka vysvětluje na příkladu dědečka a vnoučete, kteří si budou rozumět, i když mezi narozením jednoho a smrtí druhého může uplynout třeba 150 let. Nepočítaně naprosto drobných změn postupně vytvoří změny zásadnější. Ondřej Koupil má k současné pravopisné normě a k důrazu kladenému na spisovnost čistě věcný vztah.

Nezapomeňme, že spisovný jazyk je především jazyk spisů. Měli bychom se spíše starat o hloubku myšlenek, kultivovanost výrazu a nikoli lpět na povrchním předpisu.

Ondřej Koupil pracuje v Ústavu pro jazyk český AV a v Benediktinském arciopatství v Praze-Břevnově. Překládá Augustina Aurelia, Cassiana, Bernarda nebo Benedikta.