Ondřej Hučín, dramaturg opery Národního divadla v Praze

03517221.jpeg

Že není práce dramaturga zbytečná a že dokáže výrazně ovlivnit profil divadelního souboru i scénického tvaru, o tom hovořil šéfdramaturg opery Národního divadla v Praze Ondřej Hučín.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Mluvilii jsme ozpěvoherních titulech uváděných v současné době na naší první scéně, zastavili jsme se u výběru mladých operních talentů a nedělního (8. 11.) slavnostního koncertu k jubilejnímu 50. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, který se odehraje za přítomnosti televizních kamer na prknech Zlaté kapličky. Pozornost jsme věnovali nedávnému uvedení dvojtitulu Slavík Igora Stravinského a Jolanta Petra Iljiče Čajkovského, na němž se Hučín podílel jako dramaturg.

Tento renomovaný teatrolog vystudoval divadelní vědu na Filosofické fakultě UK v Praze. Od druhé poloviny devadesátých let pracoval v Kabinetu pro studium českého divadla v pražském Divadelním ústavu. Na počátku nového tisíciletí působil jako dramaturg, režisér a asistent režie v opeře Divadla J. K. Tyla v Plzni. Spolu s tehdejším šéfem opery Petrem Kofroněm dramaturgicky a režijně formoval plzeňskou operu jako moderní zpěvoherní scénu.

Před dvěma lety spolupracoval s režisérem Jiřím Heřmanem na scénické verzi Schubertovy Zimní cesty uvedené ve filmovém ateliéru na pražském Barrandově. Od roku 2007 je šéfdramaturgem Opery Národního divadla; k této funkci se o pět později připojila i dramaturgická gesce Státní opery Praha.

V Telefonotéce 11. listopadu jsme poslouchali kromě ukázek ze současného hudebně dramatického repertoáru naší první scény také kompozice českých, dnes už zapomenutých zpěvoherních autorů, jejichž díla zazněla na zahajovacím koncertu sezóny 8. září v Národním divadle pod taktovkou Petra Kofroně.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.