Olympijský rok Lucie Šafářové byl ve znamení překonávání vážné nemoci

30. červenec 2016

Lucie Šafářová je profesionální tenistka. Má ráda rychlou hru, ale také třeba modrou barvu, australské město Sydney, kuře na paprice, hudbu a tanec. Přinášíme vám příběh tenistky, která měla mít účast v Riu jako hráčka světové špičky jistou. Jenže Olympijský rok Lucie Šafářové rozhodně normálně nevypadal.

Už byla na dvou olympiádách – v Pekingu a Londýně, a teď se podívá i do Ria. Od malička hodně cestuje, takže Brno – Líšeň pro ni je a zároveň není domov. S tatínkem několik let žila v Rakousku, následovalo stěhování do Prostějova a od té doby je na cestách.

Uznává, že rodiče pro její kariéru museli mnohé obětovat. I proto se tatínek nevzdával lehce jejího trénování. Teď je jí 28 let a plní si své sportovní sny. Zkušenosti a tréninková píle jí přinášejí dlouho nedosažitelné výsledky. Ale na konci léta přichází komplikace, bakteriální infekce a škrtá jeden turnaj za druhým.

Když se jí udělalo lépe, musel ji trenér krotit, aby se do trénování nevrhla hned naplno. Po návratu na kurty se jí zpočátku nedařilo, ale dostala se na Turnaj mistryň. Hodnotila to tak, že se cítila jako princezna, jak se o ní v Singapuru starali. „Akorát si na to člověk nesmí zvyknout, protože všechno je pak horší,“ říká se smíchem.

Lucie Šafářová přiznává, že udržet si vztah s někým, kdo pracuje na plný úvazek na jednom místě, není úplně jednoduché kvůli častému cestování. Vztah zakusí víc a taky se o nich občas v novinách napíše něco, co není úplně pravda. Naštěstí se jí to ale zatím mockrát nestalo.

autoři: jpa , jpr
Spustit audio