Olga (Horrory z Hrádečku) je Inscenací roku. Jaké další úspěchy přinesl uplynulý rok na českých divadelních scénách?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03600868.jpeg

Co zajímavého přinesl uplynulý rok na českých divadelních scénách? Proč se Inscenací roku v anketě Divadelních novin stala právě Olga (Horrory z Hrádečku) Divadla Letí? Proč sílí zájem o nezávislé divadelní scény? Která divadla stagnují a která naopak o sobě dávají vědět? O tom si Marina Feltlová povídala s redaktorkou Divadelních novin Lenkou Dombrovskou a editorem revue Czech Theatre, dramaturgem mezinárodního festivalu Divadlo Michalem Zahálkou.

V anketě Divadelních novin se Inscenací roku stala Olga (Horrory z Hrádečku). Autorský text Anny Saavedry nastudovala režisérka Martina Schlegelová s Divadlem LETÍ v prostoru Vily Štvanice. Lenka Domborovská oceňuje zejména herecký výkon Pavlíny Štorkové, ale také nápaditou scénografii Pavly Kamanové, která proměnila Vilu Štvanice v Hrádeček manželů Havlových. „Většinou jsem skeptický k inscenacím, které se zabývají osobním životem skutečných lidí, ale v případě Olgy jsem byl velmi mile překvapen,“ říká Michal zahálka a dodává, „autorka Anna Saavedra, ale i celý tvůrčí tým inscenace přistoupil k postavě Olgy Havlové nesmírně citlivě. Není to ani stavba mramorového pomníku, ani praní špinavého prádla. Je to neuvěřitelně plastický portrét, zejména díky skvělému výkonu Pavlíny Štorkové, o kterém se jistě bude ještě dlouho hovořit.“

V loňském roce se mimořádně dobře vedlo nezávislým divadelním scénám. Kromě Divadla Letí zaujal i imerzivní projekt Pomezí nebo Divadlo X10 s inscenací Obchod na korze. Mluví se také o scénách, jako jsou Jatka78, Venuše ve Švehlovce a Meet Factory. Podle obou divadelních publicistů je to dáno zejména tím, že se diváci naučili do těchto divadel chodit a jejich produkce se dostaly do širšího povědomí.

03724224.jpeg

Podle Lenky Dombrovské v uplynulém roce zazářilo zejména Divadlo pod Palmovkou, které zorganizovalo mimořádné úspěšný první ročník festivalu PalmOffFest zaměřený na současné polské divadelní tvůrce. Také studiová scéně PalmOffka se těší velkému zájmu publika a její inscenace Mlčení Bobříků (text Tomáše Dianišky v režii Jana Friče) vyvolala velký ohlas. Podobně i Ibsenova Nora v režii Jana Nebeského na velké scéně Palmovky patří k vynikajícím počinům. Michal Zahálka chválí Divadlo v Dlouhé, zejména jeho poslední inscenaci Hovory na útěku v režii Miroslava Hanuše a Jana Borny, která spojuje Brechtův text s písněmi Tiger Lillies.

Z regionálních divadel si podle Lenky Dombrovské pozornost zaslouží zejména HaDivadlo, do kterého nastoupili mladí divadelníci, jako je režisér Ivan Buraj, dramaturgové Matěj Nytra a Dagmar Radová. Spolu s nimi přišlo potřebné oživení, inscenace jako Náměsíčníci nebo Strýček Váňa rozhodně stojí za návštěvu. S Michalem Zahálkou se shodují v tom, že se velmi dobře se daří také plzeňskému Divadlu Josefa Kajetána Tyla, zejména činohře pod uměleckým vedením Natálie Deákové, která se nebojí nasazovat náročné inscenace, jako je Vojcek v režii dua SKUTR, nebo přinášet nové pohledy na známá témata, ať už v inscenaci Liduschka (Baarová) podle libreta Karla Steigerwalda a režii Romana Meluzína nebo v Talentovaném panu Ripleym ve vlastní režii. K dalším vynikajícím regionálním inscenacím patří autorská inscenace Tomáše Dianišky Atomová kočička v libereckém Divadle F.X.Šaldy .