Oldřich František Korte, přítel duše
Symphonietta, Klavírní sonáta, Concerto grosso, Kouzelný cirkus, Trobadorské zpěvy, Příběh fléten, to je jen část hudebního odkazu, který dokumentuje dílo Oldřicha Františka Korteho v pořadu Akademie k jeho nedožitým devadesátinám.
Byl všestranným tvůrcem, renesančním člověkem, kultivovaným umělcem, ale také bouřícím se rebelem, který si vždy stál za svým přesvědčením. Jeho přátelé znají množství příběhů o jeho neuvěřitelném životě, o jeho schopnostech skladatele, klavíristy, publicisty, estetika, fotografa, o jeho velkém citu pro divadlo, film, výtvarné umění. Z blízkého vztahu k němu se tentokrát ve vltavském programu vyznávají muzikolog Aleš Březina, houslista Ivan Štraus, divadelník Jiří Srnec a překladatelka Sylva Daníčková.
Se jménem Oldřich František Korte jsem se poprvé setkala v souvislosti s jeho knížkou Chodící legendy, plnou dokonalých reportážních esejů o Armstrongovi, Dietrichové, Stravinském, Karajanovi, Bernsteinovi a dalších osobnostech 20. století. Naše pracovní, později osobní setkání se uskutečnila po roce 1990, mj. i v Nadaci Bohuslava Martinů, kde byl členem správní rady.
Na koncertech, představeních, při různých akcích a besedách, tam všude vystupoval jako noblesní, inteligentní, vlídný a šaramantní profesionál. O. F. Korte měl neobyčejný dar získávat lidi, přimět je k přemýšlení o zdánlivě obyčejných, avšak podstatných věcech kolem nás.
Několik let před jeho úmrtím roku 2014 jsme se domluvili na natáčení rozhlasového pořadu, podařilo se tehdy zaznamenat vzpomínky např. na Bohuslava Martinů, na rodiče, Ivana Medka, Alfreda Radoka a Laternu magiku. Úvahy O. F. Korteho a jeho přátel jsou pravdivou a okouzlující výpovědí o nutnosti hledání pozitivního smyslu našeho života.
