Ohromné maličkosti až do domu. Jak se dá pomocí krabicového divadla překonávat plachost?

Jestli vás taková představa láká, pak doporučuji navštívit webový portál Ohromné maličkosti až do domu. Nabízí inscenace šestnácti souborů a jednotlivců, které si můžete objednat k sobě domů. V elektronickém katalogu najdete produkce souborů, jako je Wariot Idel, Rodina Homolů z Naivního divadla Liberec, Divadlo U staré herečky nebo Lokvar . Do projektu se zapojilo i slovenské divadlo SkRAT. Z jednotlivců je to Ctibor Turba nebo Petr Nikl, kteří ovšem tvoří malou výjimku, protože nepřijedou k vám, ale naopak vám zahrají u sebe doma. Do vašeho bytu se naopak ochotně vypraví člen souboru Buchty a loutky Marek Bečka, S.d.Ch., Bára Hubená nebo Inženýr Vladimír.

S nápadem vytvořit takovýto katalog přišel šéfredaktor časopisu Svět a divadlo Karel Král, kterého k tomu inspiroval mim Ctibor Turba. Ten se s podobnou formou divadla setkal v 90. letech ve Francii, na festivalu, který organizovalo francouzské divadlo v Melun Senart. Cílem bylo oslovit diváky, kteří do divadla běžně nechodí, a zároveň nabídnout mladým divadelním tvůrcům příležitost na sebe upozornit.

„Do bytu, kde žijete, vám najednou vstoupí určité divadelní téma. V pokojích, mezi dveřmi, na chodbě se dějí nebývalé věci, odvíjejí se myšlenky a úvahy, které tam do té doby nikdy nebyly. Díky tomu, když po několika hodinách divadlo vypluje a zmizí, ve vědomí vám jednou provždy zůstane obraz nebo zkušenost, kterou tam to divadlo zanechalo," říká Ctibor Turba o projektu divadla do domu. Během měsíčního vystupování po francouzských domácnostech zažil nejrozmanitější situace, od špatné dispozice „jeviště" (pokoj ve tvaru U, kdy na něho viděla vždy jen část diváků), přes bizarní chování majitelů bytu, až po naprostou otevřenost, vstřícnost a pohostinnost.

Podobné zkušenosti má i Hana Voříšková, která stejně jako Ctibor Turba nabízí svá představení v katalogu Ohromných maličkostí až do domu. Tato autorka, výtvarnice, režisérka, herečka a učitelka na Základní umělecké škole v Chocni se zaměřuje hlavně na miniaturní krabicové divadlo pro jednoho až dva diváky. Původně prý ale vystupovat pro veřejnost vůbec nechtěla.

„Já myslím, že to spíš bylo z nouze a z mé plachosti. Chtěla jsem si hrát a ukazovat lidem svoje věci, ale nikdy mě nenapadlo vystupovat před cizími lidmi. Moje první krabička vznikla jenom jako dárek pro děti v ZUŠce, tehdy jsem si myslela, že to bude jen na jedno použití. Moje druhé představení vzniklo v rámci malířského kurzu. Večer se tam ukazovaly obrazy, já žádný neměla, tak jsem účastníkům nabídla, že jim zahraju večer v lese divadlo místo Večerníčku. I další divadlo původně vzniklo jako dárek," vzpomíná Hana Voříšková na své divadelní začátky. Její papírová představení nadchla mnoho diváků, kteří o nich vyprávěli svým přátelům a známým a tak se okruh zájemců stále rozšiřoval, až začala Hana vystupovat i před cizím publikem.

Více se o projektu Ohromné maličkosti až do domu a zkušenostech Hany Voříškové a Ctibora Turby s vystupováním po cizích domácnostech dozvíte v magazínu Slovo o divadle.