Ohlédnutí za cestou k sobě samému. Oceňovaný román Oceana Vuonga nastavuje zrcadlo Americe i autorovi
Jedním z nejočekávanějších překladových titulů uplynulé zimy se stal román s poetickým názvem Na Zemi jsme na okamžik nádherní. Jedná se o románový debut amerického spisovatele vietnamského původu, publikujícího pod pseudonymem Ocean Vuong. Kniha z roku 2019 sklidila úspěch u čtenářů i kritiky a měla by se brzy dočkat filmové adaptace. Česky ji na sklonku minulého roku vydalo nakladatelství Vyšehrad v překladu Martina Světlíka a s doslovem amerikanistky Františky Schormové.
Třiatřicetiletý autor, který do literatury vstoupil nejprve jako básník a esejista, přicestoval se svou rodinou do Spojených států amerických v roce 1990 a jeho pohnutý životní osud se výrazně otiskl i do přítomného románu, řadícího se do kategorie tzv. autofikce. Dvousetstránková próza je stylizována do podoby hrdinova, potažmo vypravěčova dopisu matce, psaného již poněkolikáté a vlastně do jisté míry zbytečně. Hrdinova matka totiž neumí číst, a tak je tento pokus o dialog ve skutečnosti spíše monologem a zejména prostředkem k pisatelově sebereflexi.
Rizika touhy být viděn
O témata, ba přímo traumata, s nimiž se touto cestou snaží s odzbrojující upřímností vypořádat, nemá přitom autor, respektive protagonista románu přezdívaný Pejsek nouzi. Coby příslušník již několikáté generace poznamenané válkou ve Vietnamu, emigrant, příslušník etnické menšiny a navrch homosexuál vyrůstající bez otce to neměl v dětství právě lehké. Komplikovaný byl i jeho vztah s nejbližšími – matkou a babičkou, které trpěly posttraumatickou stresovou poruchou, a i kvůli tomu ho první nezřídka ubližovala a druhá se pro změnu ztrácela v minulosti. Přesto k oběma choval hluboké city a láskyplně se o ně staral, když to potřebovaly. A třebaže vyrůstal v chudých poměrech, v jeho vzpomínkách na Hartford, hlavní město Connecticutu, které se stalo na dlouhá léta jeho domovem, zaznívá nostalgický podtón.
Prozaická prvotina Oceana Vuonga bezesporu představuje vyzrálé literární dílo, které vedle autobiografické a také autoterapeutické roviny nepostrádá ani kýžený přesah, spočívající v nastavení zrcadla současné americké společnosti, a to zejména pokud jde o její postoj k etnickým nebo sexuálním menšinám. V první řadě tu však máme co do činění s otevřenou, místy až bolestně upřímnou literární výpovědí, zachycující nelehké zrání mimořádně citlivého mladíka, jenž se musí vypořádat s démony minulosti i svými vlastními komplexy, aby dokázal najít vlastní místo na této Zemi…
Související
-
Barbarský svět, kde platí jediné pravidlo: mlčeti zlato. Román Les je zdařilou prozaickou prvotinou
Druhou knihou spisovatele Marka Baroše se stala próza Les, jež nedávno vyšla v nakladatelství Prostor a která spadá do kategorie postapokalyptické literatury.
-
Dva temné příběhy z Afriky. Románem Safari se prozatím završilo české vydávání próz Pavla Haka
Spisovatel Pavel Hak je francouzsky píšícím autorem a držitelem několika literárních cen. Nyní se českého vydání dočkal jeho román Safari v překladu Zdeňka Humla.
-
Na cestě za snem. Próza Ovčácká chajda od Tima Wintona nabízí působivé drama z australské buše
Nakladatelství Volvox Globator nedávno vydalo autorovu druhou do češtiny přeloženou knihu Ovčácká chajda z roku 2018.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
