Odešel Krzysztof Penderecki. Skladatel, který vstřebal všechno, co se kdy v hudbě stalo

Ve věku 86 let zemřel po dlouhé nemoci polský skladatel Krzysztof Penderecki, jeden z nejvýraznějších představitelů hudební avantgardy druhé poloviny 20. století.

Krzysztof Penderecki, rodák z malého polského města Dębica, studoval hru na housle a také hudební kompozici. Už ve svých prvních skladbách pracoval s netradičními kompozičními postupy i vyjadřovacími prostředky. Je autorem desítek symfonických, sborových a operních děl, na přelomu 50. a 60. let se věnoval i elektronické hudbě a získal také čtyři ceny Grammy.

Ve světě na sebe poprvé výrazně upozornil jako autor skladby Žalozpěv obětem Hirošimy, za niž v roce 1959 získal cenu UNESCO. Do širšího povědomí se dostal i rozsáhlou skladbou Pašije sv. Lukáše, která kombinuje avantgardní formu a náboženský jazyk. Jeho hudba zazněla též ve filmech Osvícení Stanleyho Kubricka anebo v Lynchově Zběsilosti v srdci.

Skladba jako oslava Jeruzaléma

V Praze v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro 2017 osobně dirigoval Sedmou symfonii, monumentální kompozicí s podtitulem Sedm bran jeruzalémských. Provedení, na němž se podílel Symfonický orchestr Českého rozhlasu, sám řídil.

Tento klíčový představitel polské skladatelské školy, jehož kompoziční styl nejlépe vystihuje jeho vlastní výrok „vstřebat vše, co se kdy v hudbě stalo“, se nakonec přiklonil k postromantickému symfonismu, v jehož duchu skládal od poloviny 70. let minulého století. Sedm bran jeruzalémských složil Penderecki v roce 1996 u příležitosti oslav 3000. výročí existence Jeruzaléma jako hlavního města židovského státu.

Krzysztof Penderecki, 1982

Oratorium, které poprvé zaznělo právě v Jeruzalémě v lednu 1997, skladatel přejmenoval na Symfonii č. 7 po polské premiéře v březnu téhož roku. Důvodem k tomuto kroku – skladatel v té době ještě neměl napsanou symfonii č. 6, dodnes neexistující – byla pravděpodobně symbolika čísla sedm, jež na mnoha úrovních prostupuje celým dílem: od samotného názvu odkazujícímu k sedmi branám zajišťujícím vstup do starého Jeruzaléma přes složitý systém sedmitónových frází až po závěrečných sedm akordů burácejících ve fortissimu v poslední, sedmé části skladby.

Použité latinské texty vycházejí z Knihy žalmů s výjimkou části šesté, v níž autor čerpal z Knihy Ezechiel. Tato věta je navíc určena pro sbor a capella a patří k nejsilnějším momentům celého díla.

Sólisty v Pendereckého Sedmé symfonii byli sopranistky Iwona Hossa a Karolina Sikora, mezzosopranistka Anna Lubańska, tenorista Adam Zdunikowski, basista Piotr Nowacki a recitátor Sławomir Holland.