Odcházení spisovatele a intelektuála. Novému románu Jiřího Pehe nechybí zajímavá témata, ale postrádá lehkost
Český politolog a politický komentátor Jiří Pehe vstoupil na spisovatelskou dráhu v roce 2006 – o patnáct let později mu v nakladatelství Prostor vyšel již pátý román s názvem Poslední útěk Adama Drechslera. Na čtenáře obeznámené s jeho předešlými díly v něm čeká celá řada povědomých témat i motivů, které v mnoha případech nesou punc autobiografičnosti.
Titulní hrdina románu je totiž stárnoucí intelektuál, mající osobní zkušenost s životem v komunistickém Československu, emigrací na Západ i českou porevoluční realitou, kterou on sám do jisté míry spoluutvářel coby veřejně známá osobnost. I tentokrát se v autorově příběhu protínají velké a malé dějiny, které ovšem dalece přesahují protagonistův životní obzor. Adam je totiž v neposlední řadě spisovatel, mající na kontě několik románů, jejichž názvy nápadně připomínají tituly próz Jiřího Pehe.
Příběh ze současnosti sahající daleko do historie
Aby toho nebylo málo, celé vyprávění je zarámováno setkáním Adama Drechslera s mladou a krásnou Natálií a jejich rozhovorem v průběhu několikahodinového letu z Prahy do New Yorku, a to v době vypuknuvší koronavirové pandemie. Dotyčná dívka, která se Adamovi představí jako doktorandka zabývající se jeho životem a dílem, se stává nejen hrdinovou posluchačkou, ale i čtenářkou fragmentů jeho rukopisu, v nichž ožívá dvojice dalších klíčových postav – papoušek Žako a golem Jossile. Ti se měli stát dlouhověkými vypravěči příběhu o bytě v Pařížské ulici a jeho měnících se majitelích v průběhu několika desetiletí.
Promyšlenou a bezpochyby originální, i když trochu přebujelou zápletku autor bohužel zatěžkává množstvím hrdinových úvah na vybraná témata souznící s jeho naturelem, profesí a především aktuálním rozpoložením, na němž se podepisuje vážné onemocnění a s ním spjatá vidina krátícího se času na tomto světě. Očekávatelné bilancování uplynulého života v Adamově případě přerůstá ve filozofování nad samotnou povahou našeho světa a údajnou konečností lidské existence.
Související
-
Básně hravé i dravé. Svatava Antošová ve sbírce Diktátor píše báseň propůjčila svůj hlas prekariátu
Ve stejném nakladatelství jako její předchozí sbírka Dvojakost – u Milana Hodka v Paper Jamu – autorce před pár měsíci vyšla sbírka nazvaná Diktátor píše báseň.
-
Role glosátora není pro každého. Svědčí o tom i knižní debut s názvem Děti tlačí traktor
Knihou s názvem Děti tlačí traktor, kterou vydalo Nakladatelství Petr Štengl, literárně debutuje dosud na film zaměřený Vít Kořínek, jenž v současnosti pracuje na FAMU.
-
Ctitelům hororů. V jednom svazku vyšla dvojice strašidelných próz Miroslava Pecha a Honzy Vojtíška
Útlá knížka malého formátu stojí za pozornost z několika důvodů: nepřehlédnutelná obálka a samotný obsah – hororově laděné prózy od Miroslava Pecha a Honzy Vojtíška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
