Od Žižkova dubu v Bystřeci je vidět až na Sněžku

Příroda byla k obci Bystřec štědrá. Jsou tam místa s dalekými rozhledy, rozkvetlé louky u lesů, kde není slyšet nic než šumění potoka a zpěv ptáků. I samotná obec je jakoby v přírodě, v údolí a na stráních.

Obec leží v podhůří Orlických hor nedaleko Jablonného nad Orlící. Vznikla už v dávných dobách, první písemná zmínka je z roku 1227, a to na křižovatce starých obchodních cest z Polska do Olomouce nebo Litomyšle. Ve středověku tam stála tvrz rytíře Waltra, po něm obec získala také německé jméno Walthersdorf. Tvrz zřejmě zničila husitská vojska počátkem 15. století. Zůstalo po ní ale místo, takové malé návrší, obehnané vodním příkopem. Dodnes se tomu říká „Na hradě“.

A dobytí tvrze si pak zřejmě Jan Žižka vyjel odpočinout na kopec s krásným výhledem do kraje. Alespoň o tom svědčí tzv. Žižkův dub, jak ho nazývají, prý proto, že je tak starý, že by mohl slavného vojevůdce pamatovat. Je to opravdu velkolepý strom. Má průměr kmene okolo 170 cm a o svou existenci bojuje určitě několik stovek let.

Bledulková údolí a kopce s výhledy

Dub se nevzdal ani, když mu silná bouřka v roce 2002 zlomila korunu, i když mu už nikdo nevěřil a lidé vedle něj vysadili dub nový. Nechtěli se vzdát cíle oblíbených procházek a výletů s krásným výhledem do kraje. Třeba na nedaleký Suchý vrch a Bukovou horu a z druhé strany, když je hezky, je občas vidět i Sněžka. Starý dub se ale vzdát nechtěl a znovu se za pár let zazelenal. A tak se tam teď může říkat „u dvou dubů“.

Žižkův dub se nevzdal ani v roce 2002, kdy mu bouřka zlomila korunu

Do přírody se dá v Bystřeci vyrazit v podstatě na každou stranu a v každém ročním období. Krásné je to tam už od brzkého jara, kdy zvláště přírodní rezervaci u říčky Čenkovičky prokryjí tisíce bledulí. Ty kvetou i v další části obce, na cestě k Horní Čermné v tzv. Tisci. Obě údolí jsou velmi malebná a lidmi s oblibou navštěvovaná, vedou tam i turistické trasy nebo cyklotrasy.  

Barokní kostel a cembalová dílna

Dominantou obce je kostel sv. Jakuba, jeho současná podoba je z poloviny 19. století. Stojí na místě původního gotického kostelíku a zajímavé je třeba to, že jeho věž je starší než kostel samotný. Na první pohled nenápadný kostel překvapí, když do něj vejdete. Honosté oltáře, kazatelna, zpovědnice z počátku 19. století, velkolepé varhany, ale i krásné vyřezávané lavice, zvláštní právě proto, že se jedná o kraj, kde bývali lidé spíše chudí.

Malebný kraj přilákal do Bystřece také umělce. V jednom z domků na stráni sídlí dnes už světově proslulá cembalová dílna. Unikátní kopie historických hudebních nástrojů tam vyrábí talentovaný hudebník a specialista cembal Petr Šefl spolu se dvěma spolužáky z uměleckoprůmyslové školy a velmi zručnými řemeslníky a znalci hudebních nástrojů Janem Bečičkou a Stanislavem Hüttlem.

Letecký pohled na Bystřec a okolí
Spustit audio