Od pramene Odry na Drahanskou vrchovinu. Tajemství vojenských újezdů střední Moravy

19 fotografií

Začneme v prostoru vojenského újezdu Libavá, v málo přístupném místě u pramene řeky Odry pod Fidlovým kopcem, na samém počátku jednoho z nejvýznamnějších evropských veletoků, kterým se pak pomyslně poplavíme až do jeho baltské delty.

Pak se vydáme k zákřovskému památníku, který byl dlouhá léta součástí vojenského újezdu Libavá. Emotivní socha ženy v zoufalém gestu připomíná obec vypálenou nacisty 18. dubna roku 1945, krátce před samým koncem druhé světové války. Muži byli postříleni na samotě Kyjanice, mezi nimi i židovský mladík Otto Wolf, autor knižně vydaného Deníku, do něhož si začal psát v létě roku 1942.

Minout nemůžeme samotné město Libavá. Kdysi vzkvétající obec vznik vojenského újezdu zcela proměnil. Budeme pátrat po tom, co zůstalo ze staré Libavé a co naopak nenávratně zmizelo.

Také kostel ve Staré Vodě byl vyčleněn z výcvikového prostoru. Bude ve správě obce Libavá|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Dalším velkým vojenským újezdem je Březina, místo v hlubokých lesích mezi Drahany a Plumlovem. Kdysi dávno tu vládli Keltové a později pánové dnes zřícených hradů. Poputujeme působivou dramatickou krajinou Keltů, železa a vojáků.

A nakonec se podíváme na Drahanskou vrchovinu, do míst, kde v roce 1941 začalo vysídlování 33 obcí, jež měly ustoupit výcvikovému prostoru wehrmachtu. I toto téma otevřou publicista Miroslav Kobza a režisér Tomáš Soldán.