Od bandury k mozaikám z úlomků dlažby. Co všechno dokáže spojovat Ukrajince napříč odtrženými světy?
O umění banduristů, kteří jsou podobně jako v dávných dobách nositeli paměti. O síle míst, která, byť se stala svědkem hrůzných válečných zločinů, znovu díky umění obrůstají nadějí.
Pořad Od bandury k mozaikám z úlomků dlažby je vytvořen na základě textu Oleny Solodovnikové „Bandura – nástroj ukrajinské identity“ (překlad Petr Háček) a Julijе Stachivské „Scenérie s jitrocelem“ (překlad Aneta Mašindová).
První ze zmíněných textů se věnuje kobzarskému umění – a to jak v minulosti, kde je představeno jako nástroj uchování národní paměti, tak i v současnosti, kdy v zmodernizované formě působí jako stmelující prvek probouzející genetickou paměť Ukrajinců.
Druhý text nás zavede do městeček v okolí Kyjeva, jejichž názvy se v roce 2022 staly celosvětově známými kvůli tragickým událostem spojeným s ruskou invazí. Buča, Irpiň, Hostomel, Vorzel – místa s historickým a uměleckým pozadím, která v současné době znovu ožívají díky řadě iniciativ ukrajinských umělců.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Giovanni Boccaccio: Dekameron. Hvězdně obsazený výběr lehkomyslných příběhů z období renesance
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
-
Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese
-
Jan Zábrana: Psovod Gerža. Jak se z člověka stává stvůra
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka