Od abstrakce k živému obrazu

30. duben 2004

Divadelní slovník Patrice Pavise, sedmapadesátiletého profesora divadelní vědy na Université Paris VII, náleží k základní světové teatrologické literatuře. Byl již přeložen do angličtiny, ruštiny, italštiny, polštiny, slovinštiny a v závěru uplynulého roku vydal Divadelní ústav jeho překlad do češtiny. Zasloužila se o něj Daniela Jobertová.

Hesla slovníku nejsou sestavena ze jmen tvůrců, divadelních proudů či významných světových scén. Jde o slovník pojmů. Divadlo je prostřednictvím těchto hesel nahlíženo v širokém intelektuálním a kulturním kontextu. Klíčové jsou pro autora otázky dramaturgické, estetické, hermeneutické, sémiologické a antropologické. Více přitom akcentuje teorii než historii. "Například mnohem rozsáhlejší než poměrně stručné heslo tragédie je heslo tragično, které zachycuje vývoj pojetí této kategorie i rozdílné typy tragičnosti," vysvětluje Jana Patočková, redaktorka slovníku, na jednom z možných příkladů jeho specifickou koncepci.

Aby se čtenář ve více než šesti stech abecedně seřazených heslech (od "abstrakce" k "živému obrazu") snadněji orientoval, najde v úvodu knihy tematický rejstřík, jenž tato hesla rozčleňuje podle jejich zaměření do následujících okruhů: dramaturgie, text a promluva, herec a postava, žánry a formy, inscenace a režie, strukturální principy a otázky estetiky, recepce, sémiologie. Pohyb čtenáře ve slovníku usnadňují odkazy a význam pro něho mají také cizojazyčné ekvivalenty termínů a jevů, jež jsou hesly popisovány. (Díky tomu se můžeme například dozvědět, že pro řeč stranou se ve francouzštině užívá termín aparté, v angličtině aside, v němčině Beiseitesprechen a ve španělštině aparte.) V knize neschází ani poměrně rozsáhlé heslo Rozhlas a divadlo - ve třech oddílech zachycuje vývoj rozhlasové dramatické tvorby, pojmenovává její specifické rysy (mj. typologizuje rozhlasové hry) a zvláště si všímá rozhlasové dramaturgie.

Divadelní slovník Patrice Pavise

Pavisovou velkou předností je jeho obeznámenost se specifickými rysy uvažování o divadle nejen ve frankofonních zemích, ale také v oblasti anglosaské, románské, německé a slovanské. "Cesta do Paříže pro mne vždy vedla přes Prahu," uvádí autor v předmluvě pro české vydání slovníku, ve které vzpomíná, jak se při cestách za rodinou do Bratislavy vždy zastavoval v Praze u svého přítele Miroslava Procházky, významného českého teatrologa, který od šedesátých let rozvíjel impulsy předválečného českého strukturalismu v oblasti literární a divadelní vědy. Hojné citáty z díla Otakara Zicha, Jiřího Veltruského, Felixe Vodičky, Jana Mukařovského, Iva Osolsobě i Miroslava Procházky pak svědčí jak o autorově znalosti české teatrologie, tak o jejím významu v kontextu euroamerického myšlení o divadle.

autor: (bop)
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.