Ochranná role architektury. Jak se projevovala na formě architektury v historii? A jak ji můžeme rozpoznat v současnosti?

5. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nádoby, výstava Sluneční králové, Národní muzeum

Když se snažíme poznat, jak architektura ovlivňuje náš život, můžeme se na konkrétní stavbu dívat například s elementární otázkou: Jakou roli pro člověka hraje? Dokážeme naplnění této role v ní sami cítit? A jak tuto roli reprezentuje? Jednou z nejzákladnějších rolí architektury pro náš život, je právě ochrana – a bylo tomu tak od samotných jejích počátků. V praktickém životě fyzická ochrana před zimou, deštěm, větrem, ale také zvířaty a někdy i ostatními lidmi.

V současné době probíhá v Národním muzeu výstava Sluneční králové. Při její návštěvě nás může napadnout, že právě ochranná role architektury, ale třeba i předmětů, je jedním z jejich motivů. Ono mezi řádky ukryté zobecnitelné téma, které si jako návštěvníci můžeme z výstav odnášet a dál o něm přemýšlet. Egypťané věřili, že život po smrti existuje, je ale potřeba ho ochránit – i fyzicky. Uchovat tělo v rakvi, sarkofágu, hrobce, zádušním komplexu. A tento smysl je na podobě stavebních souborů, které na výstavě můžeme vidět v modelech či fotografiích, patrný. Vnější tvary vypovídají o své roli chránit a shromažďovat střed, jednotlivé vrstvy – valů, plotů, sloupořadí, zdí i uspořádání budov, ho soustředně obalují.

Zádušní komplex králů Staré říše, expozice Sluneční králové v Národním muzeu

Zároveň na výstavě najdeme velké množství nádob. Popisky jsou sporé, takže se často ani nedozvíme, čemu sloužily, to nám ale paradoxně umožňuje o to lépe vnímat jejich archetypální roli prosté nádoby. I nádoba je pravzor ochrany. Schraňuje, chrání, drží pohromadě, uchovává. Je to symbol, který je obsažený v řadě předmětů, v architektuře, v prostoru, ale i jako metafora situací života. Martin Heidegger ve svých úvahách o tom, v čem spočívá bytnost věc, hovoří na příkladu džbánu o „pojímajícím prázdnu“, které dělá nádobu nádobou, a nádoba „pojímá tak, že přijaté podržuje.“

Kaple svatého Benedikta, Sogn Benedetg, Peter Zumthor

Ochrannou roli, či symboliku nádoby lze najít i v současné architektuře. V českém prostředí například návrh SEFO v Olomouci, či soutěžní návrh na plavecký bazén v Písku, který schránku či nádobu přímo symbolizují. V podobě řady kostelů lze vnímat, že jsou schránkou pro setkání s Bohem – jako například kaple svatého Benedikta od Petera Zumthora.

Roli ochrany ale můžeme hledat i v jakékoliv běžné architektuře. Zajímavý je v tomto ohledu třeba rozdíl mezi tzv. – jak říká pan profesor Rostislav Švácha – „domem s okny“, tedy architekturou zdí s okenními otvory, a mezi budovami s celoprosklenými fasádami. Jsme-li uvnitř, zeď s okny nám dává pocítit hranici – mezi vnitřním a vnějším, mezi chráněným a nechráněným. Prosklené fasády nás sice fyzicky chrání podobně – ale náš vnitřní pocit bezpečí, který je spojený s archetypem stěny, ten schází. Na druhé straně můžeme získat svobodu v neomezeném propojení s okolním prostředím. Vždy nicméně záleží na kvalitě architektury, spočívající mimo jiné právě ve vědomí, čím pro nás chce být – které je ale přesně tím, co jí často schází.

Cons, Švýcarsko

Anebo si například všimněme, že v kavárně jsou vždy nejdříve obsazené stoly u stěn, stejně tak jako venku na náměstí, kde si lidé nejraději sedají po obvodě k domům či zdem. Chceme mít krytá záda – onen pocit ochranné hranice.

Ale ochrana architektury může být i symbolická. Třeba kostel v horské vesnici, který stojí nad vesnicí, a chrání domy pod ním jako pastýř stádo.

autor: Pavla Melková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.