Obrazy a postavy z města Aarau a kantonu Aargau s fotografem Jiřím Vurmou

13. červen 2020

Na návštěvě v kantonu Aargau, města Aarau a obce Habsburg s fotografem českého původu. Se zvláštním přihlédnutím ke studijním létům Alberta Einsteina. 

Bílé ponožky a müsli, Bircherův příspěvek k postmodernímu životnímu stylu

Curyšská pomluva praví, že občané Aarau, městečka mezi Curychem a Basilejí, nosí jen bílé ponožky a v mobilech jim vyzvání předehra k Vilému Tellovi. Občané městečka Aarau, a potažmo celého kantonu Aargau, představují vděčný terč vtipů pro své křupanství.

Připravili: Eliška Závodná a Jiří Kamen
Natočeno: 2015

A ve ztvárnění této komické role mají v zemi helvetského kříže jediného vážného konkurenta, a to občany z kantonu Appenzell. Přitom se Aarau může pochlubit tím, že odtud pochází jeden z největších Švýcarů – lékař, průkopník tzv. celostní medicíny, teoretický a klinický odborník v oblasti výživy – Max Oskar Bircher-Benner.

Bircherův léčebný režim nařizoval: žádné maso, zato hodně zeleniny a ovoce – nejlépe v syrovém stavu, žádný alkohol, žádné sladkosti. Jeho pacienti vstávali brzy ráno a brzy večer chodili spát. Součástí léčby byla samozřejmě studená voda na všechny způsoby jako u Kneippa nebo Priessnitze. A müsli, kouzelné jídlo složené z obilných vloček a sušených ovocných plodů, které je stejně výživné jako mateřské mléko a jehož konzumace podle Birchera má vliv na formování duše člověka. Historik Albert Wirz napsal, že müsli je možná nejdůležitějším švýcarským příspěvkem k postmodernímu životnímu stylu.

Dva velcí muži na jedno malé městečko

V Aarau pobývali dva velikáni světové vědy a literatury. A díky jim genius loci malého švýcarského městečka přijíždějí se zkoumat autoři vědeckých encyklopedií a literárně historických publikací.

S Aarau je spojen život německého dramatika Franka Wedekinda. Wedekindovi rodiče emigrovali do Švýcarska v roce 1872, měli problém s rodící se Německou říší pod pruskou taktovkou. Nedaleko Aarau koupili zámek Lenzburg. Wedekindova první divadelní hra Probuzení jara (Frühlings Erwachen) z roku 1891 vzbudila šok, neboť zobrazovala do té doby tabuizované jevy dospívání, Badatelé některé motivy hry spojují s Wedekindovým dospíváním v Aarau.

Příčiny příchodu Alberta Einsteina do Aarau jsou dramatické. Krach otcovy elektrotechnické firmy, stěhování s rodiči z Mnichova do italské Pavie, kvůli kterému Albert nedokončil střední školu. Šestnáctiletý Einstein se přihlásil na přijímací zkoušky na vysokou technickou školu v Curychu. V matematice a fyzice dopadl skvěle, jak jinak, byl to Einstein. Zato obecnou část zkoušek nezvládl. A tak odešel dohánět středoškolská studia na kantonální školu v Aarau, maturoval v roce 1896. 

Český kronikář Aarau

Jiří Vurma pochází z Litoměřic. Po srpnu 1968 emigroval do Švýcarska. Vurma tady pracoval nejdřív jako pomocný dělník, pak studoval obor fotografie na uměleckoprůmyslové škole v Curychu. Po studiích se ve Švýcarsku živil jako reklamní fotograf.

Přes čtvrt století působil jako docent na tvůrčí škole v Curychu a Aarau, kde ho pak jmenovali městským fotografem. Jiří Vurma se stal jakýmsi moderním kronikářem Aarau, vytváří svou podobu obrazové paměti města a jeho obyvatel. Jeho fotky z Aarau mají atmosféru rodinného alba s rodinnými obřady a s všudypřítomností vurmovského objevování gemütlichkeit. Takříkajíc Aarau viděné očima českého fotografa. Vydal řadu fotografických publikací, především o svém novém domově, o městu Aarau v kantonu Aargau.

Jiří Vurma v současnosti možná více než Švýcarsko fotografuje New York, Houston a vůbec Ameriku. Amerika je v jeho podání jeví velmi fotogenicky, má dobrou náladu a smysl pro humor. Vurmův New York vyjde příští rok knižně. Tento článek doprovázejí Vurmovy fotografie z Houstonu a jeho okolí.

autoři: Eliška Závodná , Jiří Kamen
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.