Samoúčelné kreace nezodpovědných architektů. Destruktivní návrhy, které decimují krajinu

16. listopad 2021

Na vrchu zvaném Hradiště, který se tyčí nad pražskou Zbraslaví, se nachází Národní kulturní památka Hradiště a keltské oppidum Závist. Jeho pozůstatky v minulosti odhalila řada archeologických průzkumů. Odkryvy akropole rozprostírající se na vrcholu kopce, byly roku 2005 zakonzervovány (zavezeny zeminou), čímž veškerá péče o evropsky významnou archeologickou lokalitu skočila. Nad problematikou se zamýšlí Jakub Potůček.

Zelený porost, který se tu během patnácti let obnovil, proto vznikal přirozeně z náletů. Není tudíž divu, že současný, prý neutěšený stav ležel de iure kompetentním lidem tak dlouho v žaludku, až se v jejích hlavách zrodil nápad na revitalizaci bez vypsání soutěže. Na tom by nebylo nic podivného, pokud by projekt, který starosta Dolních Břežan svěřil Martinu Rajnišovi a Josefu Pleskotovi, oplýval výjimečnými a těžko zpochybnitelnými kvalitami. Zdá se však, že jediné, v čem projekt vyniká, je bezprecedentní absence invence a odpovědnosti za vlastní a hlavně k životnímu prostřední, bezohlednému počínání.

Absurditu projektu jen dokreslují vznosné fráze, (podle veřejně dostupných materiálů zpracoval Jakub Potůček, 2021)

Během první etapy, která už běží, vznikne zase jen další rozhledna. Těmto stavbám, které považuji za specificky českou obsesi, jsem přestal fandit už ve chvíli, kdy se s nimi (za Rajnišova přičinění), protrhl pytel. Zásadně mi však nevadí, neboť ze zbytných staveb jsou nejméně škodlivé. V tomto případě jsem další Rajnišovo dílo dokonce ochotný akceptovat, protože může posloužit účelu, v němž se Pleskotův návrh zcela míjí účinkem.

Čtěte také

Druhá fáze projektu revitalizace akropole, kterou Josef Pleskot navrhl ve spolupráci s krajinným architektem Zdeňkem Sendlerem, se odehrává v duchu vizuality předškolního dítěte, které se ve výtvarném kroužku právě seznámilo s holandským De Stijlem. Jenomže na rozdíl od jeho dílka, zůstane po Pleskotově vizi vznosně pojmenované Akropole Závist – Zpřítomnění na zemi spoušť a v atmosféře zbytečných 75 až 150 tun emisí CO2. Záleží to na typu betonu, z něhož hodlá v půdorysné stopě nalezených objektů uplácat pestrobarevné bábovičky. Aby toho nebylo málo, osmero desek má být ještě obklopeno bílým mlatem a celý obrazec ve tvaru čtverce o velikosti 56 metrů obsypán štěrkem. A to jenom proto, aby „i kapitánové letadel věděli, že se už blíží přistání v Praze!“ (Josef Pleskot).

Tradiční kulturní intervence v krajině, pomník Vítězslava Hálka v Břežanském údolí

Pokud si architekt není ochoten připustit důsledky svého počínání a estetickou vizi rovnající se architektuře pro design nadřazuje čemukoliv a komukoliv, pak ztratil veškerou soudnost. A bez ní, jak vidno, může být jeho práce vysloveně škodlivá. Nejsmutnější na Pleskotově kreaci je ale fakt, že projekt vznikající ve spolupráci s Archeologickým ústavem, může sotva nabídnout to, co umí rozšířená realita. Její půvab navíc spočívá v tom, že daného místa by se ani nedotkla.

A právě o to tady jde. Lokalita nad Závistí, která je součástí geoparku Barrandien, je totiž sama o sobě fascinující krajinnou scenérií s listnatými lesy, a jako taková žádné zkulturňování nepotřebuje. A pokud už Dolní Břežany musí nutně utratit 10 milionů, nechť raději očistí kopec podél cesty Břežanským údolím od zbytků jakéhosi zooparku a vypíší soutěž pro výtvarníky, protože po citlivém landartu kopec přímo volá.  

autor: Jakub Potůček
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.