Labská kotlina II v Hradci Králové. Československá sídliště budovaná během tzv. humanistické fáze vynikala urbanistickými kvalitami
Roku 1969 byl dokončen projekt jednoho z nejlepších východočeských panelových sídlišť, který svému tvůrci, respektive šéfprojektantovi architektu Břetislavu Petránkovi (1918–1981) vynesl na přehlídce architektonických prací za období 1972–1973 jednu ze státních cen.
Myšlenka zastavět tehdy okrajovou část města se zrodila už během práce na směrném územním plánu ve druhé polovině 50. let. Ve studii, která počítala s 1360 byty, převládalo „zastavění spíše nízké, jen na předmostí bylo lokální centrum s desetipodlažní dominantou a na nábřeží několik osmipodlažních obytných domů“ (Břetislav Petránek). Podle směrného územního plánu mělo být sídliště postaveno v letech 1966–1967, avšak „kvůli zpožďujícím se základním inženýrským sítím“ (Břetislav Petránek) se realizace dočkalo až v následující dekádě.
„Obytný soubor pro 7.200 lidí byl vyřešen jako dva spojené obytné okrsky, doprovázené kompletním vybavením. Bytové domy vytvářejí hlavní hmotovou strukturu převážně po obvodu sídliště, kdežto vybavení se vkliňuje do proluk přilehlé rodinné zástavby a s ní se celkem příznivě spojuje anebo se soustřeďuje do okrskových center“, představil Petránek svou koncepci obytného celku zkompletovaného z dílců krajského systému T 06 B. Díky značné míře decentralizace a velkým rozestupům mezi jednotlivými bodovými a deskovými obytnými domy, které si tak nestíní, získalo sídliště výrazné prostorové kvality, umocněné rozmanitostí jednotlivých objektů.
Vedle přízemních či jednopatrových objektů občanské vybavenosti Petránkův tým na sídlišti dokončeném v roce 1977 použil vedle běžných schodišťových i domy mezonetové a pavlačové. Z architektonického hlediska patří mezi nejzajímavější domy, balancující na pomezí minimalistické a brutalistní estetiky, skupina šesti dvanáctipodlažních a dva pavlačové domy, disponující dohromady šesti sty různě velkými byty.
Související
-
Fenomén rámových dřevěných konstrukcí představuje výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera
Americké rámové konstrukce ze dřeva už před sto lety zaujaly tvůrce Barrandova Václava M. Havla.
-
Citlivá obnova Zámeckého náměstí ve Velké Bystřici nese charakteristický rukopis Michala Sborwitze
Michal Sborwitz patří mezi ty architekty, kteří si dokázali vytvořit vlastní rukopis. Můžeme ho spolehlivě identifikovat již při letmém pohledu.
-
U nové výstavby výukových tříd se inspirujme u takzvaných školiček s nadčasovou estetikou
V souvislosti s uprchlickou vlnou čelí české školství akutnímu nedostatku míst. Ať už budeme kapacity řešit jakýkoli typem zástavby, měla by oplývat zelenými technologiemi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
