Objev historického mezičlánku mezi létavým a nelétavým hmyzem
Jeden český vědec spolu se dvěma německými kolegy prokázali prostřednictvím zkameněliny, že se křídla současného hmyzu vyvinula ze zvláštního útvaru na těle jejich dávných předchůdců, který jim umožňoval plachtit.
Dlouhá léta klidně odpočívala v muzeu v Berouně, aby nakonec po letech vydala své historické tajemství a pomohla poznat jednu ze záhad evoluce: jak se hmyz naučil létat. Řeč je o zkamenělině objevené v 80. letech minulého století v lomu Na Štilci u Tlustice. Vědci ji původně považovali za obrovskou vodní larvu jepice.
Později se k ní však vrátil česko-německý tým a došel k překvapivému závěru, že dotyčný hmyz žil před zhruba 300 miliony let ve skutečnosti na souši a tvořil důležitý mezičlánek ve vývoji hmyzích křídel. Jejich práce ukazuje, že se křídla známá u současného hmyzu skutečně vyvinula ze zvláštního útvaru na těle jejich dávných předchůdců, který jim umožňoval plachtit.
Jak v rozhovoru s Janou Olivovou vysvětluje doktor Pavel Sroka z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, zaujal je už dříve publikovaný popis zkameněliny a fakt, že byla různými autory postupně řazena do různých skupin hmyzu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
