Objev historického mezičlánku mezi létavým a nelétavým hmyzem

22. květen 2014

Jeden český vědec spolu se dvěma německými kolegy prokázali prostřednictvím zkameněliny, že se křídla současného hmyzu vyvinula ze zvláštního útvaru na těle jejich dávných předchůdců, který jim umožňoval plachtit.

Dlouhá léta klidně odpočívala v muzeu v Berouně, aby nakonec po letech vydala své historické tajemství a pomohla poznat jednu ze záhad evoluce: jak se hmyz naučil létat. Řeč je o zkamenělině objevené v 80. letech minulého století v lomu Na Štilci u Tlustice. Vědci ji původně považovali za obrovskou vodní larvu jepice.

Později se k ní však vrátil česko-německý tým a došel k překvapivému závěru, že dotyčný hmyz žil před zhruba 300 miliony let ve skutečnosti na souši a tvořil důležitý mezičlánek ve vývoji hmyzích křídel. Jejich práce ukazuje, že se křídla známá u současného hmyzu skutečně vyvinula ze zvláštního útvaru na těle jejich dávných předchůdců, který jim umožňoval plachtit.

Jak v rozhovoru s Janou Olivovou vysvětluje doktor Pavel Sroka z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, zaujal je už dříve publikovaný popis zkameněliny a fakt, že byla různými autory postupně řazena do různých skupin hmyzu.

autoři: Jana Olivová , Karel Kratochvíl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...