O životě, smrti, lidech a ostatních zvířatech

10. srpen 2004

"V podstatě nelze o ničem jiném psát, tak píši o životě, smrti, lidech a ostatních zvířatech," vyjádřil se o své tvorbě dramatik Edward Albee.

Jeho hra Pobřeží, kterou jako poslední premiéru uplynulé sezony uvedlo Divadlo na Vinohradech, vznikla v polovině 70. let v době rozkvětu idejí multikulturalismu a je jimi poznamenána.

Na břehu oceánu, jehož nespoutanost a věčnou životadárnost v úvodu inscenace úspěšně sugeruje filmová projekce (scéna Ondřej Nekvasil, hudba Vratislav Šrámek), starší manželé na dovolené prožívají krizi "třetího věku". S tísní z prázdnoty konce života, v němž už většina radostí byla prožita a většina povinností splněna, se každý z nich vyrovnává po svém: Nancy Daniely Kolářové umanutě a překotně vytváří poněkud naivní a jalové plány na nové uchopení života, zatímco Charlie Viktora Preisse řeší vtíravou skepsi únikem do letargie a vzpomínek na slast dětské schopnosti prožitku absolutního štěstí.

Daniela Kolářová, Viktor Preiss, Vendula Křížová a Jiří Dvořák v Albeeho Pobřeží

Oba velcí herci s pomocí ironie a humoru úspěšně zvládají nebezpečí nadneseného poměřování v podstatě banální životní situace s velikostí "vesmíru". Okoralost duší hrdinů i jejich soužití je pak vystavena další konfrontaci: z moře v rozporu s lidským raciem vystoupí dvojice mladých ještěrů - tvorové neznámí, nejspíš i nebezpeční, silní, ale také nejistí a s mnoha lidskými rysy. Svou dychtivostí po poznávání neznámého navíc přitažlivě mladí. Vendula Křížová (Sára) a Jiří Dvořák (Leslie) jim - především nápaditou a propracovanou pohybovou charakteristikou - vtiskli nejen rysy živočišné ostražitosti, ale i přitažlivost a erotický půvab.

Albeeho "setkání s jinakostí" končí v souladu s dobou vzniku hry vstřícným a poněkud patetickým gestem, které při představě, jak je naše civilizace schopna ostražitě "si poradit" s jakýmikoli nepochopitelnými tvory, působí, bohužel, tezovitě. Dramatikův vyčpělý optimismus režisérka Lucie Bělohradská sice zpochybnila závěrečným zvukovým obrazem, naznačujícím tvrdou zběsilost současného světa, nicméně je otázka, zda tento obraz přehluší vtírající se pocit falešné iluze.

autor: Vítězslava Šrámková
Spustit audio