O svaté zemi Západu a jejích hrdinech
Burgundsko bylo kdysi nazýváno "svatou zemí Západu". Proč, to se může čtenář dozvědět v knize Milana Kameníka Burgundsko, kraj mnichů, kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad v edici Historica.
I když je v ní největší pozornost soustředěna - jak ostatně napovídá její podtitul Citeaux a Bernard z Claivaux - cisterciáckém řádu, který zde v 11. století vznikl, a jeho dominantnímu představiteli sv. Bernardovi (církevnímu organizátorovi, mystikovi a teologovi žijícímu v letech 1091 - 1153), autor v úvodních kapitolách rekapituluje i předchozí spirituální dějiny tohoto francouzského kraje, a to jak z éry, kdy v něm pobývali Keltové, tak dob pozdějších. Samozřejmě neopomíjí ani klášter v Cluny a historii clunyjského hnutí, jež se od 10. století v celé Evropě zasloužilo o obrodu upadajícího klášterního a církevního života.
Kameník však nepřibližuje, jak by se mohlo z předchozích řádků zdát, jen určitý úsek církevních dějin. Není teolog ani historik. Je geograf a kromě toho, že umí spojit bohatou erudici (soupis literatury, z níž čerpal a kterou také často cituje, zahrnuje více než 120 titulů) s osobním poznáním, vládne plastickým stylem a smyslem pro podstatné a zajímavé detaily. Jeho kniha je vlastně barvitým historickým esejem s mnoha tematickými fasetami. Čtenář se v ní dozví leccos z dějin umění, intelektuálního života, mentality a způsobu každodenního žití nejrůznějších vrstev společnosti v období od 10. do 13. století.
Charakteristika mnoha vůdčích osobností té doby (jmenujme alespoň filozofa Abélarda či iniciátora gotického stylu opata Sugera) se v ní střídá s precizní "krajinomalbou" a ta zase s vyprávěním o dramatických událostech - ať již známějších, jako byl například boj o investituru či 1. a 2. křížová výprava, nebo méně známých (zakládání klášterů). Toto v dobrém slova smyslu téměř encyklopedické "leporelo o středověku" vykazuje ovšem i četné vazby k dnešku. A to nejen přímo, když třeba sv. Bernarda oceňuje jako Evropana, jenž se zasloužil o náboženské a politické sjednocování našeho kontinentu, ale také nepřímo - zvláště poukazováním na kontrast mezi středověkým životním stylem, jehož osou byl řád a duchovní hodnoty, a utilitární společností.
To, co lze číst mezi řádky, je autorova hluboká úcta k Zemi, schopnost prožívat křesťanství "ekologicky" (objevné je jeho srovnání cisterciácké estetiky a citu pro krajinu s obdobnými aspekty zen-buddhismu). Díky tomu také umí vyhmátnout význam svébytné spirituality cisterciáckých mnichů nejen pro křesťanství, ale i pro hledání možné alternativy vývoje lidstva: "Křesťané se měli prostřednictvím vroucně prožívané víry postupně oprostit od všech pudů šelem, které v člověku podvědomě přetrvávají, a sblížit se naopak s mnohem starší a na této planetě déle existující říší rostlinnou. Měli odvrhnout dravčí útočnost a krutost, nutkavé nervózní těkání a přemisťování, tělesnost a nevázanost. Namísto toho měl nastoupit návrat k pomalejšímu vegetativnímu životu, ovšem s uchováním vyšší duchovní a rozumové úrovně."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.